Moje malé zamyšlení

„Když se procházíme o samotě,
tichounce k nám mluví andělé.“

Milí přátelé, jaro je v plném proudu, teplotně to spíš vypadá na léto. Je to příjemná změna po dlouhých chladných dnech, které letos jako by neměly konce – aspoň pro mne.
Ač „bojuji“ s časem jako každý jiný v této době, sama sobě jsem slíbila, že si letošní jaro nenechám utéct. A tak poctivě každý den chodím na procházky do blízkého lesoparku. Znám jej důvěrně – bydlím na jednom místě již 21let. Chodím tam pravidelně a miluji to místo v každém ročním období. Má svůj půvab na jaře, kdy se vše začíná zelenat a ptáci vyjadřují svou radost halasným zpěvem i v létě, kdy je tam díky vylidněné Praze zvláštní klid a ze země sálá horko, ale já tam vždy najdu útočiště na některé z laviček pod stromy; na podzim, kdy se stromy obléknou do krásných barevných šatů a v zimě, kdy příroda odpočívá pod bílou peřinou.
Mám tam svá oblíbená místa – nádhernou břízu, kterou chodím pravidelně objímat, ne za účelem získání síly, ale abych ji vyjádřila lásku; místečko u cesty, které se jednou do roka promění v sytě fialový koberec – to díky moři fialek, které tam rozkvetou a zejména místa, kde si hrály moje děti, když byly malé – když zavřu oči, vidím je jak se s rozzářenýma očima a radostným výskáním honí s malou Naillou, štěnětem kokršpaněla.
Čas letí, moje drahé děti odrostly a odešly do světa – obě žijí v Anglii a mně se po nich jako každé mámě, které vylétnou děti z hnízda, moc stýská. Naillinku, mou nejdražší přítelkyni, mám doposud po svém boku, bude jí 16 let a přesto ještě – aspoň jednou za čas – procházku do lesoparku zvládne. Moc si to užívám a vážím si každého dne, kdy jsme ještě spolu.
Ale o tom jsem původně psát nechtěla… chtěla jsem se zmínit o tom, že duchovní život není jen o meditacích a duchovních cvičeních. Že Bůh je všude kolem nás a že nám někdy procházka v přírodě může dát víc než sezení v lotosové pozici.

„Duchovní život má svůj počátek i konec v těle.
Tělo je jediný majetek,
který nám najisto vydrží až do konce života.
Klidně si meditujme, holdujme vizualizaci a snění,
ale z těla utéct nemůžeme,
pokud do něj nejprve nepronikneme.
Ve vyváženém těle se pojí hmota s duchem,
aby v našem životě společně vytvářely energii a hojnost.
Rovnováhy dosahujeme prostřednictvím Svaté trojice zdraví:
každodenního cvičení, výživné stravy, dostatečného odpočinku.
Udržuj své tělo v rovnováze.
Důvěřuj jeho moudrosti.
Z tohoto základu pak vyplyne všechno ostatní.“

Dan Millman