Milí moji,
na čtení knih nyní není příliš času a také je určitě mnohem lepší objevovat a prožívat posvátné okamžiky přímo ve svém životě, než o nich jen číst. Tato kniha ale pro mne je pohlazením, moc ráda jsem jí svůj čas věnovala a ještě si při tom opravdu vychutnala každou její stránku, a tak vám o ní dávám s láskou vědět …
Básník a filozof Mark Nepo dvakrát prodělal rakovinu a to ho probudilo. Jeho nemoc dala zrod udivující schopnosti pozorování a poznání. Ve své Knize probuzení nás zve, abychom využili jeho očí a srdce a viděli i cítili, jak probuzená může být naše přítomnost. Je výsledkem jeho duchovní cesty a k témuž chce inspirovat i nás. Přináší pohled umírajícího člověka, který je vděčný i za to, že dýchá. Ale kromě vděčnosti přináší i moudrost, čistotu, laskavost a vášnivé nadšení prožít každý okamžik až do morku kostí. Pokud toužíte po takovém životě, pak je tato kniha pro vás tím pravým průvodcem.
Postavte se tváří v tvář bolesti a překonejte ji
Jeho slova vycházející z mnoha tradic a zkušeností nabízejí nový pohled na bolest, nejistotu a lásku, dávají šanci přehodnotit naše životy a najít hloubku, hodnotu a krásu, kterých jsme si dříve ani nevšimli. Je to roční příděl moudrých a světlem prozářených úvah.
Každý zápis je doprovázen meditačním cvičením a většina z nich je překvapivě jednoduchá, nicméně účinná.
1. ukázka z knihy :
Chovat se autenticky
„Tak jako slunce nedokáže odepřít své světlo,
ani my nemůžeme odmítnout to, co je skutečné.“
Tak, jako se Země každý den otáčí ke světlu, nemáme na výběr navzdory etiketě a výchově a musíme se otáčet k tomu, co považujeme za reálné. Jinak se z nás stanou studené planetky otáčející se ve tmě.
Velmi často, když se cítím dlouho zmatený anebo v depresi, je tomu tak proto, že jsem se přestal otáčet ke světlu toho, co je reálné. V takové situaci musím proto prolomit svou temnotu jedním malým a jednoduchým krůčkem, který se však často zdá nesmírně obtížný, protože jsem se otáčel sám do sebe – musím nacvičovat, jak být reálný tím, že budu říkat, co cítím, nejen jednou, ale pořád.
Celý svůj život s tím bojuji. Jako většina z nás i já jsem se naučil přežít tak, že jsem odmítal to, co je reálné. Když se něco stane – když někdo řekne nebo udělá něco, co mě bolí-, naučil jsem se ten náraz absorbovat a předstírat, že se nic nezměnilo, že všechno je pořád stejné. Ale když tohle dělám, moje energie je využita k předstírání, že se nic nestalo, a já se začínám otáčet v chladné temnotě.
Je to tak jednoduché, a přesto odvážné sdělit, že nás něco bolí, když nás něco bolí, že jsme smutní, když jsme smutní, že se bojíme, když se bojíme. Zřetelně a každý den tato energie reality – tato mana – mění situace, protože bezprostřední vyjádření naší pravdy uvolňuje světlo a teplo, které ovlivňují život, jehož jsme součástí. Tak náš duch září.
Soustřeďte se a znovu sebou nechejte procházet proud svých pocitů.
Po chvíli dopřejte hlas určitým pocitům, které se ve vás objeví. Tentokrát hovořte o těchto pocitech jako o svých: cítím smutek, je mi zima, cítím se lehký, připadám si unavený.
Během dne se snažte si všímat, jak se pulz pocitů mění.
Snažte se k němu neustále obracet.
2.ukázka v PDF
Ukázka je převzata ze stránek internetového knihkupectví Kosmas, kde si knihu můžete i objednat.
A na závěr pozvání Marka Nepa k přečtení knihy:
„Přeji si, aby vás tato kniha zaplavila tak, jako moře zaplavuje útes, který z něj vyčnívá, aby vás překvapovala a osvěžila, aby vás i mě prozářila a aby nás očistila, a my tak byli alespoň na okamžik tišší a srozumitelnější.“
Co k tomu víc, dodat, že?
Snad jen… staniž se!
S láskou,
Sofie
Sdílení příspěvku je možné i vítané, při uvedení poznámky: Pro www.novoucestou sepsala Sofie H. Děkuji.
Přidat komentář