Vnitřní práce a vnější svět

Miroslava Soukupová

V obecném společenském mínění není běžné, aby lidé do svých každodenních aktivit zařazovali čas potřebný pro práci na svém nitru, jako je např. meditace, kontemplace, duchovní a duševní retrospekce, mentální a emoční očista atd.  Lidská společnost je nastavená na vnější produkci, a jednoduše řečeno, co není vidět, jakoby neexistovalo.

Vyspělé duše v tělech malých dětí však často vědí a cítí více,  a nemusíme je nic v tomto ohledu učit či jim vysvětlovat. Sami v sobě obsahují velké jedinečné dary, které svou přítomností mohou pozdvihnout a obohatit tento svět, v duchovním slova smyslu. Všichni z nás, na duchovní cestě, jsme určitým způsobem těmito malými dětmi, vyspělými dušemi, i když naše fyzická těla už projevují určité známky uplynulého pozemského času. Neseme v sobě dary, které máme co nejvíce projevit a obohatit tím svou zkušeností v pozemské rovině bytí sami sebe i Nejvyšší Zdroj.

Často se však stává, že jsme se nechali kratší či delší čas zastínit hmotnou filozofií tohoto světa, kdy nám bylo vštěpováno, že žádný vnitřní poklad uvnitř nás vlastně ani není, a cenné je pouze to, co je vidět a možné hmotně zakusit. A tak naše vnitřní jedinečnost pohasínala a my jsme se stali hráči tohoto světa, tak jak to chce ten, kdož hmotné sféře vládne. Často v nás převládla i bolest a utrpení z pocitu, že žijeme ve hmotě. Někdy jsme měli i vztek na své fyzické tělo, které nás dle našeho mínění omezovalo v skutečném projevení se naší duše i ducha, bránilo vzlétnutí našeho vědomí do jiných – vyšších rovin bytí.

Tímto prochází i mnoho malých dětí, které jsou dušemi pocházejícími z vysokých duchovních dimenzí, což bývá poměrně často i jeden z důvodů opakujících se onemocnění dětí. Jejich duše cítí obavy a strach, zda to zde ve fyzické realitě vůbec zvládnou, zda obstojí projevit světlo, které sem přinesly a zažily onu jedinečnost, která je smyslem jejich bytí. S tíhou tohoto fyzického světa však tyto vysoké duše nepočítaly. Když vysoká duše nežije smysl svého bytí, je to jako by člověk nedýchal a dusil se.

Nalezení pravého dechu života uvnitř každého z nás, a tím i žití skutečného smyslu bytí, vyžaduje disciplinovanou vnitřní práci – ach ano, zejména ono odklizení temných nánosů a programů vnější společnosti.

Jak si ale prosadit důležitost vnitřní práce na sobě v každodenních záležitostech fyzické reality, v tzv. denních povinnostech nastavených společností tohoto světa?

Prvním krokem je především naše vlastní vnitřní přesvědčení o významu této činnosti pro nás samotné a tím i pro zlepšení kvality našeho života.  Uvědomíme-li si a pocítíme důležitost této činnosti pro náš každodenní život, pak již neexistuje nic, co by mělo sílu nám zabránit v pravidelném zvnitřňování se, v každodenní hygieně své duše a pozvedávání svého vědomí.  Pokud však nezačneme vůbec, či máme „své“ výmluvy, jedná se o neznalost důležitosti vnitřního rozvoje vědomí nebo též o jakousi nejistotu ohledně tohoto způsobu života, jenž není diktován vnějším světem a ověřen společností, nýbrž je určován pouze naší vírou a vnitřní vůlí kráčet vstříc svému niternému světlu.

Dalším krokem, a to neméně důležitým, je odvaha věřit v to, i když ještě nemáme plné poznání či znalost, že i když kolem nás a v našich životech probíhají emoční bouřky a vichřice, zaměřením pozornosti do svého nitra, odpoutaností se od vnějších událostí dosáhneme více harmonické řešení situací, než by tomu bylo řešením situace z roviny vědomí osobního já.

Říkáte si, že toto je možné snad jen pro šaolinského mnicha, či opravdového Mistra? Vězte, že umět vstoupit sám do sebe, do svého nitra, zachovat klid i když kolem nás zuří bouře, má být cílem každého z nás. Jen tak můžeme objevit sami v sobě ony skutečné dary naší duše i ducha, proniknout do tajemství života samotného a objevit opravdové dary života. Toto je UČENÍ O JÁ JSEM – poznání toho, kým skutečně jsme, proč vlastně žijeme. Poznání též toho, jak převzít za své životy plnou zodpovědnost,  jak se stát a zůstávat  neustále sám sebou – jak nechat rozzářit svůj skutečný božský potenciál.

Pokud ještě spíte, pak vás tyto řádky nikterak neosloví či vás snad trochu popudí – ale věřím též, že přesto i částečně probudí. Jste-li však už probuzení ke skutečnému životu a nalézáte se již na osobně-duchovní cestě, pak právě vám je určen tento článek a jeho hlavní zpráva zní:

„Vnější svět ani žádná vnější autorita není tím, kdo má zájem na vašem vzestupu, probuzení (probuzení k vaší pravé podstatě, vašeho potenciálu a síle), jakož ani nemá sebemenší zájem vás učinit šťastným. Pouze vaše skutečná touha se povznést a rozšířit své vědomí  vás může navést na  vaší vlastní osobní cestu. Pak budete postupně získávat potřebné informace pro svůj osobně-duchovní růst, budete častěji potkávat osoby, jež budou s vámi sdílet  vaše nové poznatky. Budete též čelit různým lekcím, které vám připraví osud, lekce přímo „šité na míru vaší aktuální potřebě dalšího růstu“.

Jako odměnu pak získáváte trvalý pocit: „Já Jsem sám/-a sebou“ – neboli „Já Jsem pravda, cesta a život“…..

(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím autorky Mgr. Miroslavy Soukupové a majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz) 13. 5. 14