K zamyšlení

Nic, ať je to cokoliv, by nemělo být drženo jako „já“ nebo „moje“. 

Jestliže je mysl osvobozena, je prázdná. Jestliže není osvobozena, pak není prázdná. Pohlédněme nyní na naši mysl, která je buď osvobozena, čili je prostá všech věcí, nebo je k něčemu připoutána a lpí na něčem nebo se něčeho drží. Jedině prostřednictvím nahlížení bolestných následků uchopování a lpění pochopíme prázdnotu.  Chceme-li být šťastní, nemusíme dělat nic moc, co by nás učinilo šťastnými. Vše, co je třeba udělat, je vyprázdnit mysl od uchopování a lpění na pocitech „já“ a “ moje“. Když je mysl prosta tužby, nenávisti, zmatku, je vskutku prázdná a všechno utrpení způsobené našim mentálním znečištěním spěje ke konci. I činnost dojde sama od sebe ke konci.

Buddhadása Bhikkhu,  z knihy Prázdnota v srdci stromu osvícení