Ničeho nelituji

Život je záležitost učení. O tom nemůže být pochyb. Učíme se milovat, učíme se odpoutávat a učíme se vůči sobě i ostatním být co nejlaskavější. Mnozí si myslí, že v životě jde o peníze, moc úspěch a vlastnictví. Ale i tito lidé na to přijdou, bude§li jim nakonec dopřán čas k zamyšlení.

Samozřejmě i teď se můžeme ohlédnout zpátky za svým životem a přemýšlet, co bychom udělali jinak, kdybychom mohli vrátit čas. Lidský život není stálý ani dokonalý – je proměnlivý. Je v něm štěstí i zármutek, učení i ztráty. jeho skutečná dokonalost spočívá v jeho nedokonalosti. Všechno, co se naučíte, je součástí vaší cesty a je samo o sobě darem.

Místo abyste se ohlíželi zpátky s lítostí, že jste některé věci měli udělat jinak, přijměte raději svou lidskou nedokonalost. Je to mnohem laskavější způsob, jak přistupovat k životu.

Co se týká mě, chovala bych se v mládí ke svému tělu laskavěji a s větší úctou. Nenechala bych se po léta od druhých slovně ani psychicky zneužívat, ale častěji bych nahlas vystoupila na svou obranu. Také bych byla laskavější ve svých odpovědích.

Ještě víc bych riskovala. Podívala bych se do zrcadla a řekla bych si „Mám tě ráda!“ o mnoho let dříve, než jsem to ve skutečnosti udělala. Říkala bych životu „děkuji“ mnohem častěji. Spoustu věcí bych udělala jinak. Ale neudělala jsem to, protože jsem jen člověk.

Tak se dívám na to, jaká jsem byla, a miluji tu dívku. Byla křehká, zlomená, ovlivněná svým okolím. Byla to lidská bytost, a proto s ní mohu mít soucit. Jakmile to udělám, nezbude místo pro to, abych  si něco vyčítala. je jenom láska a milosrdenství. Vyčítat si něco znamená velmi tvrdě se soudit, a to není nutné, dokážete-li dojít do bodu, v němž k sobě cítíte lásku. Podívejte se zpátky na to,  kým jste byli, a srovnejte to s tím, kdo jste teď, ale přesto mějte toho druhého člověka rádi. Tem, kým jste byli, je stále vaší součástí a čeká na vaše odpuštění, které potřebuje, aby se mohl uzdravit. Není potřeba něčeho litovat. jakmile dokážete milovat celou svou bytost, tedy i ty její části, které byste nejradši vymazali z paměti, začnete na svou lidskost nahlížet s laskavým a něžným úsměvem.

Odtud můžete jít dál s větší jistotou, kdo vlastně jste. Odvaha být upřímnější k sobě i k druhým vám dodá sílu; v náročných zkouškách se držte víry a naděje, soucit a vděčnost vám pomohou nalézt nové možnosti.

Vyčítat si něco je bolestivé a sebezničující. není třeba se znovu vracet, dokážete-li se posunout vpřed a přejít do mírumilovnějšího stavu přijetí, laskavosti a lásky. je možné žít a umřít bez výčitek. Vaše laskavé srdce čeká. Dejte i jemu lásku.

Bronnie Ware, Rok pro změnu