Inspirace

„Nestahujte si klobouk do čela

a vykřičte svůj smutek.

Němý žal našeptá zmučenému

srdci, aby puklo.“

William Shakespeare

Když máme srdce přetížené zoufalstvím, těžko se můžeme otevřít a těžko se nám i dýchá. Tvrdneme, chladneme, zpřísňujeme se a odcizujeme. Můžeme se cítit uvnitř mrtví. Když si zoufalství přiznáme a vyjádříme ho, nalezneme klíč k otevření srdce. Slzy se vypláčou, pravda vyjádří, srdce odlehčí. Dech se prohloubí. Narůstá pocit prostoru a náš duch tak má více místa. Vrací se naděje. Vyrovnání se s vlastním zoufalstvím navíc prohlubuje soucit s druhými.