Ram Dass: Smrt nám připomíná, abychom žili plně
Ve východních tradicích se považuje stav vědomí v posledním okamžiku života za zcela zásadní, a tedy že je důležité se na něj celý život připravovat.
Mahatma Ghándí, velký indický vůdce, jednou vešel do zahrady, aby poskytl tiskovou konferenci a v tu chvíli byl zavražděn. Když padal k zemi, řekl jediné slovo: „Rām!“, což je indické jméno pro Boha.
Meher Baba prohlašoval: „Posvátný Milovaný je vždy s vámi, ve vás a kolem vás. Vězte, že od něj nikdy nejste odděleni.
„Aldous Huxley ve svém románu Ostrov říká nádherná slova: „Teď už ho můžeš nechat jít, můj milý… Nech ho jít… Nech jít toto staré ubohé tělo. Už ho nepotřebuješ. Nech, ať z Tebe opadá. Nech, ať zůstane ležet jako hromádka obnošených šatů… Do toho, milovaný! Vydej se do Světla, do míru a pokoje, do živoucího pokoje Čistého Světla. „Když se spřátelíme se smrtí a jsme plně přítomni v okamžiku, umožní nám to, abychom se uvolnili do lásky – do lásky ke kráse a úžasu z toho, jak se Bůh projevuje. Do lásky k sobě i ke všemu ostatními, ale i k utrpení, bolesti a radosti. Ve věčné přítomnosti okamžiku jste osvobozeni od času. Je-li tím okamžikem smrt, tak je právě tím okamžikem. Jste-li ve stavu otevřenosti, všechno je možné. V okamžiku smrti se odevzdáváte do náručí Boha. Když se mu s lehkostí odevzdáte, vejdete do Světla, k Němu, k Bohu. Jaká milost! Člověk umírá tak, jak žil. Co jiného by nás mohlo lépe připravit než to, jak žijeme? Jde o to být tam, kde právě jsme – upřímně, vědomě a tak plně, jak jenom umíme. Jakmile se jednou probudíme, už nikdy neupadneme do hlubokého spánku. Ať už se ve světě děje cokoliv, budu dál každý den následovat instrukce Maharádžiho: milovat každého, sloužit každému a pamatovat na Boha – milovat, sloužit a pamatovat. V určitou chvíli života ucítíme volání k očistě. Začneme hledat očistný oheň. V takové chvíli to začíná být opravdu zajímavé, protože se díváme zpříma do tváře situacím, které nás vyvádějí z rovnováhy. Zkoumáme role, ve kterých v tomto životě jsme – naši zodpovědnost vůči rodičům, dětem, vlasti, víře, přátelům, vůči sobě. Pracujeme na tom, abychom je přivedli do rovnováhy a souladu s naším hlubokým bytím. Část naší odpovědnosti k sobě tvoří péče o naše tělo. Potřebujeme dělat to, co podporuje dobré zdraví. Naše tělo je chrámem pro duši, chrámem pro ducha. Je prostředkem, díky kterému můžeme být v tomto vtělení a můžeme dosáhnout plného vědomého bytí – je prostředkem, skrze nějž se můžeme spojit s Bohem. Važte si ho. Pečujte o něj. Já jsem o své tělo nepečoval zrovna vědomě, a zaplatit jsem za to velkou cenu v podobě mrtvice. Když ztišíte svou mysl, začnete rozpoznávat různé součásti vašeho bytí a zda jsou vzájemně v harmonii a rovnováze. Někdy například můžete mít pocit, že ve vašem těle není všechno v pořádku. Že někde ztrácíte energii, nebo že potřebujete posílit nebo uvolnit své svaly. Pamatujte na to, že vaše tělo je chrámem pro vašeho ducha, pracujte s ním, a dopřejte mu to, co uvolní nebo vyrovná jeho energii. Může k tomu třeba dobře posloužit Hatha jóga, jóga energie. Když své tělo stavíte do ásány, je to jako mluvit s Bohem. Buďte si také vědomí toho, co do svého těla posíláte tím, co jíte. Lidské tělo je božským projevem. Ctěte ho.
Velká část duchovní práce spočívá v tom, že se natolik zpomalíme, že se naše mysl může sladit s naším srdcem. V textu Bhagavadghíty říká Krišna Arjunovi: „Dej Mi svou mysl a své srdce a vejdeš ke Mně.“ Jakoby tím říkal: „Stále na mě mysli, stále mě miluj, a já povedu Tvé srdce a Tvé činy.“
Být tady a teď je zkušenost. Když prožíváme daný okamžik, čas se zpomalí. V každém okamžiku máme všechen čas tohoto světa. Nepromrhejme jej. To, kým skutečně jsme, je mimo čas. Kristus řekl: „Hle, činím všechno nové.“ Děje se to vždy, když žijeme tady a teď a v každém okamžiku začínáme nově. Když jsme skutečně přítomni v okamžiku, je v něm všechno, co je. Potom okamžik smrti jen dalším takovým okamžikem.
~ Ram Dass (zemřel 22. prosince 2019)
Český překlad: Kateřina Černá Grofová
Přidat komentář