„Do všech podstatných okolností našeho života, i těch, které se netváří zrovna nejveseleji, jsme vstoupili naprosto dobrovolně. Proto bychom je měli vítat s odvahou, která je vždy součástí lásky. Nebojme se, ať už se děje cokoliv, projevit hladovou chuť po životě. Nebraňme zbytečně v rozletu své roztančené duši. Otevřeme statečně všechny naše bolesti a potlačené strachy dokořán vše přijímajícímu světlu. Projevujme lásku obzvlášť v těch nejtěžších a nejbolestivějších chvílích. Vždyť kdy jindy bychom ze sebe měli vydolovat její poslední záchvěvy, než když stojíme bezradně na okraji sama sebe, s falešným pocitem totální závislosti na vnějším světě a jeho postojích, cítíme se k smrti zoufalí, všemi opuštění, naprosto zbyteční, vážně nemocní, nikým nemilovaní, a nenalézáme sílu tvořit si vlastní okolnosti života?
Žijeme v době, v níž se vše zrychleně vrací zpět k počátku svého původu, aby to mohlo být spravedlivě uzavřeno. Je čas konce a nového začátku. Naše minulé životy jsou dnes otevřeny přítomnosti. Všem bez rozdílu je umožněno nahlédnout za oponu pestrobarevného života a naplno prožít to, co nás dovede k pravému poznání. Máme tak vzácnou příležitost odstranit veškeré naše životní nesoulady, abychom se jednoho dne mohli pokojně vrátit tam, odkud jsme kdysi vzešli. Nezapomínejme, že vše, co se nám právě teď děje, máme šanci ovlivnit. Každý jednotlivý okamžik našeho života je v naší režii.“
Z chystané knihy MISTŘI ŽIVOTA, Vladimír Kafka
Přidat komentář