Trocha poesie…

 

… tu náhle se z lesa vynořily zástupy modrých medvědů,

s velkými houpajícími se břichy,

a všichni zpívali haleluja, hosana a eleison a rockenrol

a pode mnou poprvé pohnula se podlaha.

Zprvu zachvátil mě děs,

to když věž mého kostela klonila se dopředu

a ze zpovědnic sypaly se všechny moje hříchy,

jenomže pak – bez nadsázky –

jak se průvod blížil, ony měnily se v jantarové amulety lásky.

A lepily se na můj klín!

Smála jsem se a plakala, jak bych zešílela.

Stála jsem tam ověnčená celá,

zářící pozdním létem, sluncem oblepená,

královna modrých medvědů a lidských vin,

královna slz a ostružin.

(Z almanachu ženské milostné poesie Královny slz a ostružin,

výběr současné profesionální i amatérské tvorby českých básnířek,

vybrala a uspořádala Sylva Lauerová)