Láska je nevyčerpatelná právě tak jako Pravda sama. Její pramen je božský, nekonečný a nepomíjivý. Ať milujete člověka či Boha, tryská z vašeho duchovního srdce znovu a znovu a zaplavuje vás svou sladkostí, milostí, životností, silou a blahem tak dlouho, dokud ve vás žije poslední paprsek života. Láskou k Bohu se otevírají všechny průduchy k němu – mnohem mocněji a přirozeněji něž jakýmkoli intelektuálním pochopením. Milujte člověka, a vaše láska možná bude dřív nebo později opětována. Milujte Boha, a Bůh vás přímo zaplaví láskou, vodopády lásky, někdy až neúměrně závratnými vlnami štěstí, míru a blaženosti.
Dostaví-li se vám znenadání pocit hluboké náklonnosti, lásky nebo opravdového hlubokého přátelství ke komukoli, nikdy si ho nenechávejte jen pro sebe. Znamená to, že jste byli vyšší silou vybráni za nástroj a posla lásky. Proto ji rozdávejte lidem, rozdávejte ji zvířatům a věcem a Bůh vás zahrne láskou. Dávejte pořád víc a víc – čím víc ji rozdáváte, tím větší bude váš příjem. Božský zdroj lásky je doopravdy nekonečný a doopravdy nevyčerpatelný. A tryská věčně, dokud jej v sobě sami záměrně nebo omylem nezastavíte.
Metafyzika cesty Lásky je prostá. Když všechno, co máte a co jste, odevzdáte lásce k Bohu, lidem nebo i zvířatům, síla ega postupně slábne, až ego nakonec zmizí. A když zmizí ego a jeho síla, objeví se identita mysli s absolutním a nekonečným jástvím. A to je – na rozdíl od egoismu – naše pravé jáství, bytí. Indové mu říkají átmán. Kristus ho nazýval Královstvím nebeským. Toto království není rozdílné od Absolutna. Není zde dvojnosti, jen jednota Bytí, Jsoucnosti, nejvyšší Existence. Jenom Bůh jest.
Eduard Tomáš, Cesta lásky
Přidat komentář