K zamyšlení

Nikdy jsem nepoznala bolest, která by v sobě neobsahovala požehnání.

Gene Knudsen Hoffmanová

Tak jako pláč zanikne v tichu, jako slunce vždycky vyjde, právě když se zdá, že noc nikdy neskončí, jako obloha drží vše, co létá i padá, tak je i ve středu každého z nás něco nezničitelného, i když se ta bolest přeměny a nového uspořádání, k němuž dochází zaživa, zdá často nesnesitelná.