Je čas se vypařit. Je čas vydechnout až do prázdnoty. Je čas se nechat vést, aniž víme kam nebo proč.
Zimní slunovrat je jako hluboká studna, které není vidět na dno. Když se tento časový horizont blíží, tak jeho energie ukrajuje člověku den za dnem jeho jistoty, jeho plány, jeho vnitřní i vnější styčné body.
Nejdelší noc je však posvátná. Je dokonalým vyvážením letní expanze života. Nejdelší noc je kontrakce. A reprezentuje poslední výdech a smrt.
V dnešní době, pro kterou je charakteristická neustálá produkce, výkony, aktivity a pohyb, je toto období velmi konfrontační. Pochopitelně.
Energie přírody se zpomaluje až k zastavení. Lidé oproti tomu začínají zrychlovat, nakupovat, péct, uklízet, navštěvovat se a celkově se jejich tempo zvyšuje.
Často to vede buď k frustraci nebo k vyčerpání, což je zákonité, protože jít proti přirozeným rytmům času je prostě „bolestivé“.
Někoho předvánoční činnosti baví a naplňují ho – a to je moc dobře. Pokud je člověk šťastný, tak je v souladu se sebou a tím i s rytmem času.
Ale někteří lidé nestíhají a spěchají. A kdo spěchá, ten většinou před něčím utíká. A před čím? Nejčastěji sám před sebou nebo před Bohem. Což je v důsledku jedno a to stejné.
Cítíte v posledních dnech beznaděj? Chuť nic nedělat a jen odpočívat? Pocit, že nevidíte budoucnost? Máte dojem, že byste nejraději vrátili čas nebo ho urychlili? Tak to je ono. Energie zimního slunovratu vás pojídá zaživa a není kam utéct. Nejlepší je nechat se sežrat. Myslím to vážně. Je to ten nejmoudřejší tah. Necukat se, uvolnit se v tom, splynout s tím.
Zimní slunovrat je ve skutečnosti velmi vzácná příležitost se zastavit a setkat se s tím nekonečným a věčným teď a tady. Chcete se dotknout věčnosti? Dotkněte se přítomnosti. Chcete se dotknout přítomnosti? Okamžitě opusťte plány, očekávání, a jakékoliv nároky na budoucnost. Přítomnost musí být nekompromisní. Tak jako smrt.
Je čas umřít. A nemyslím tím fyzicky. Ale egoisticky. Je čas egu poděkovat, políbit ho na rozloučenou a něžně ho vhodit do té nekonečně hluboké studny věčnosti. To je smysl zimního slunovratu. To je to skutečné velké kouzlo Vánoc. Noc, která je jako nov.
Tato noc má sílu nás zbavit zátěží, zlozvyků, nefunkčních vztahů, dále nesmyslných projektů, urputnosti, umanutosti, pýchy, uraženosti, arogance a na sebe zaměřeného přístupu.
Tato dlouhá noc očišťuje.
21.12.2021 těsně po západu Slunce.
Čas vydechnout až do prázdnoty.
Čas zůstat „jen tak“, aniž víme proč.
All M aka Nekonečná tečka.
Přidat komentář