Inspirace

O létání trochu jinak
V pradávných dobách, když ještěři toužili létat, museli nejprve překonat svoje staré zvyky a strachy držící je na zemi, překonat gravitaci zemskou a také zhubnout.
Nelze létat se zátěží, tedy ne dlouho…
Mnozí lidé, kteří rychle vzlétli k výšinám – často ezoterních nauk – a změnili kulisy svých životů, také rychle vyhořelo. Překonali zemskou gravitaci a staré zvyky, ale nezhubli.
Často slýchám něco jako: Ten léčitel… ta léčitelka…

Slovo léčitel ve mně vyvolává smíšené pocity.
Znám spoustu lidí, kteří vyhledávají různé léčitele – čest jejich práci – a touží po jejich pomoci. Smekám před lidmi, kteří poskytují svoji energii často nezištně jiným, aby jim ulevili od jejich trápení a bolestí. Smekám i proto, že podle zákonů Vesmíru vše musí být v rovnováze.
Je potřeba i zhubnout.
Odlehčit tělu, odlehčit mysli a opustit množství starých zvyků, programů, tradic závislých na utrpení. S tíží na zádech nejde létat svobodně a lehce přece…
Nikdo jiný z nás nesejme tíži utrpení, nikdo jiný nemá kompetenci změnit hluboké zajeté koleje návyků a programů mysli, nikdo jiný nevyhází emoční odpad z našeho těla i duše. Nikdo jiný než my sami.
A my – my máme všechnu sílu celého světa k tomu, abychom to zvládli. Není třeba se dlouze hrabat v minulosti, existuje dnes nesčetné množství technik, terapií, zkratek…
Ale – pokud někdo nabízí úlevu od starých zátěží po telefonu, klidně seďte v bezpečí a já tu práci udělám za vás… ježí se mi všechny chlupy…
Jakmile dovolíme komukoli – sami sobě, jiným léčitelům – aby nám předali energii, aby nás naplnili září a jasem Světla nebeského, je to úúúúžasnéééé…
A pak – uvidíme přesně to, před čím utíkáme. Ono Světlo totiž osvítí i ty kouty, které jsou zaházeny harampádím a tonuly dosud ve tmě. Schválně jsme sem dveře neotevírali, aby to tolik nepáchlo ven… A teď ejhle… tolik světla… Oooohhh…
Toto se děje dnes venku ve společnosti – a toto se děje každému z nás.
Temnota ozářená Světlem.
Dovolme si podívat se na sebe samé i na sebe navzájem. Všichni v tom jedeme spolu.
A abychom mohli vzlétnout, od-pusťme a odložme vše staré, dovolme zhubnout našim touhám, zvykům, potřebám i přáním, konzumu, kontrole…

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *