Bože, učiň…
Učiň mě nástrojem svého díla,
ať poznám, kdy kýveš ano a ne.
a abych pokaždé bezpečně rozlišila
to, co je ryzí a co je hrané.
Učiň mě nástrojem svého míru,
který zem pokryje jak ubrus stůl.
Ať tvůj hlas slyším jak ušima netopýrů,
ať vždycky rozpoznám cukr a sůl.
Učiň mě nástrojem svého světla.
I malá svíčička temno ničí.
Abych si ve tmě už nikdy víc nepopletla
křídlo havraní a holubičí.
Učiň nás nástrojem svojí vůle.
Zpupní i suroví ať procitnou.
Uzdrav nás, tak jako propolis léčí v úle.
Změň vodu zkaženou zas na pitnou.
Učiň svět nástrojem svojí lásky,
i když ho zmar chytá do pařátů.
Ať jako briliant na dlani se ti zaskví
k slávě tvé a tvého majestátu.
Ze sbírky Láska je lidský med od Jitky Badoučkové
Přidat komentář