Lisa [účastnice semináře] píše, že si uvědomuje, že soudí sebe i druhé a že má strach, že bude spatřena. To vychází z programu, který v sobě má mnoho z nás – že nejsme dost dobří. Když soudíte sebe samé, když jste přijali program „nejsem dost dobrý/á“, pak nechcete, aby vás lidé viděli, protože řeknou: „Ach, ty nejsi dost dobrý. Něco je s tebou špatně.“ A pak tedy věříte, že se chcete skrývat.
Realitou je, že my všichni jsme unikátní jednotlivci a že „nejsem dost dobrá/ý“ je program, kterým byl naprogramován téměř každý. Víc a víc lidí si uvědomuje, že to není pravda. Není to skutečnost. Je to jen program. A tak pokud máte tento pocit, že nejste dost dobří, toto je čas, abyste skutečně milovali sami sebe, skutečně jste o sebe pečovali, dělali pro sebe láskyplné věci. Takovou malou technikou, o které jsem hovořil, je posadit se před zrcadlo, pohlédnout do svých očí a říct sám/sama sobě: „Miluji tě. Miluji tě. Miluji tě.“ Tyto malé techniky jsou prosté a snadné a pokud s nimi budete pokračovat – ne jen jednou či dvakrát, ale opravdu u nich vytrváte – pak půjdou hlouběji a hlouběji.
– Prageet
Přidat komentář