Hledající je hledané…
Jestliže něco hledáte – a je úplně jedno, zda v jiném světě, na druhém břehu, v ráji, v mókše – jste pořád světský člověk. Jakmile hledání ustane a vy si náhle uvědomíte, že chcete vědět jedno jediné – „Kdo je ten hledající ve mně? Co je ta energie, která chce hledat? Kdo jsem já?“ – pak dojde k transformaci. Všechny hodnoty se okamžitě změní, začnete se nořit dovnitř. Jakmile se začnete nořit dovnitř… zpočátku je tam velká tma. Je tam hodně velká tma, protože tam uvnitř jste nebyli mnoho a mnoho životů – váš zrak byl zaměřený na vnější svět.
Všimli jste si toho někdy? Pozorovali jste to někdy? když jdete po cestě zalité sluncem, když žhne a jeho paprsky jsou hodně ostré – a pak vejdete do místnosti, do domu, je uvnitř tma, protože vaše oči jsou zvyklé na vnější světlo, na hodně světla. Když je světla příliš, oči se zmenší. Ve tmě se uvolní. Ve tmě jsou zřítelnice rozšířené, ve světle stačí jen malá štěrbina. Takže když vejdete dovnitř, zdá se vám, že je v domě tma. A když se na chvíli posadíte, začne tma pomalu mizet. Je tam stále víc a víc světla a vaše oči si postupně přivykají.
Po mnoho životů jste byli venku na žhavém slunci, venku ve světě, takže když vcházíte dovnitř, už ani nevíte, jak tam máte vstoupit a jak tomu přizpůsobit oči. Meditace je nastavení pohledu, nastavení schopnosti vidět, přizpůsobení zraku. V Indii se tomu říká třetí oko. Není to skutečné oko, je to opětovné nastavení, přizpůsobení pohledu. Tma přestává být tmou a vy začnete pomalu vnímat jemné rozptýlené světlo.
Když se zaměřujete dovnitř – nějakou dobu to trvá – postupně, pomalu získáváte pocit, že uvnitř je nádherné světlo. Není to pronikavé světlo, není jako slunce, je spíš jako světlo měsíce. Není to oslnivá záře, není oslepující, není žhavé, je velmi zklidňující, hojivé, je to balzám.
Jak si postupně přivykáte na vnitřní světlo, zjišťujete, že je to samotný zdroj. Hledající je hledané. Tehdy pochopíte, že poklad je ve vás a že celý problém spočíval v tom, že jste ho hledali venku. Hledali jste ho kdesi venku a on byl stále uvnitř, pořád byl ve vašem nitru. Své hledání jste prostě zaměřili špatným směrem, toť vše.
Všechno je vám dostupné, tak jako je to dostupné komukoli jinému, jako je to dostupné Buddhovi, Mojžíšovi, Mohamedovi. Je to dostupné, ale vy se díváte špatným směrem. Máte tak velký poklad, že nejste chudší než Buddha nebo Mohamed. – Bůh nikdy nestvořil chudého člověka. Nikdy se to nestalo a ani se to stát nemůže, protože Bůh vás stvořil ze svého bohatství. Jak by mohl stvořit chudáka, jste jeho hojnost, jste část jeho bytí, jak můžete být chudí? Jste bohatí, neskutečně bohatí, tak bohatí jako sám Bůh.
Ale hledíte špatným směrem. Ten směr je špatný, a proto vám neustále něco chybí. Neznamená to, že nemůžete mít v životě úspěch, můžete být úspěšní, ale stejně je to neúspěch. Nic vás nedokáže uspokojit, protože ve vnějším světě nezískáte nic srovnatelného s vnitřním pokladem, s vnitřním světlem, s vnitřní blažeností.
Osho, Muž, který miloval racky
Přidat komentář