K zamyšlení

V jádru naší lidskosti tančí božská energie, tatáž energie, která se objevuje v celém Stvoření a je sním totožná.

Naše přežití jako druhu závisí na tom, zda uznáme naši propojenost se Stvořením, a na naší radosti, vděčnosti a soucitu, který v nás tímto probuzením zaplanou.

„Jsem chutí vody.

Jsem světlem Slunce i svitem Měsíce.

Jsem prapůvodní vůní Země.

Jsem žárem v ohni.

jsem životem ve všem co žije.

Mezi světly jsem zářící Slunce.

Mezi hvězdami jsem Měsíc.

Mezi vodstvem jsem oceánem.

Mezi nehybnými tvory jsem Himaláj.

Mezi stromy jsem posvátný fíkovník.

Mezi zbraněmi jsem hromoklínem.

Mezi zvířaty jsem lvem.

Mezi vším, co očišťuje jsem vítr.

Mezi rybami jsem žralok.

Mezi řekami jsem Ganga.

Mezi ročními obdobími jsem kvetoucím jarem.

Mezi tajemstvím jsem mlčením.

Věz, že každá hojnost, každá krása a každá sláva

povstávají z malé jiskérky mé nádhery.“

Bhagavadgíta v překladu Rudolfa Janíčka

z knihy Jóga srdce, Andrew Harvey a Karuna Erickson