K zamyšlení

„Soucit není záležitostí náboženskou, ale lidskou:

není luxusem a je podstatný

pro náš vlastní klid a duševní stabilitu.

Je důležitý pro přežití lidstva.“

Jeho svatost Dalajláma

Soucítění není filozofií ani postojem. Dokonce není ani souborem milého a uvážlivého jednání. Není děláním, je bytím. Opravdový soucit je vnitřním rozhodnutím pro určitý vyšší druh lásky. Tato odvážná láska se rozšiřuje za hranice našeho vlastního srdce a v rámci bezpodmínečného objetí se vciťuje do srdce druhého.

Soucit je ochotou být v prostoru naplněném utrpením a vnést do něj lásku. Cítíte zranění někoho druhého, cítíte své bolavé místo, nebo dokonce rány světa a jen je omýváte láskou, protože to je to jediné, co můžete dělat.

Soucit nic nedělá ani nenapravuje, jen naplno cítí.