K zamyšlení

„Žijeme v očích druhých: naše totožnost se sestává z jejich mínění. Jejich oči jsou zrcadla, ve kterých pohlížíme na své tváře. Je v tom ale háček – ostatní totiž nemohou spatřit vaše vnitřní bytí. Vaše nitro se prostě nemůže jakkoli odrážet v žádném zrcadle. Zrcadlit se může jen váš vnějšek: jen to vnější, fyzické má své odrazy. I když se postavíte před sebelepší zrcadlo; uvidíte jen odraz své fyzické části. Žádné oči nemohou zrcadlit vnitřní část vaší bytosti.

Takže oči druhých odrážejí vaše bohatství, vaše úspěchy ve světě a vaše oblečení; vás samotné odrážet nemohou. A když vidíte, že si ostatní myslí, že jste chudí – čili že nejste pěkně oblečení, nehonosíte se domem a prvotřídním autem – začnete usilovat o majetek. Věci hromadíte, jen abyste viděli, že jste bohatí v očích svého okolí. Ty potom začnou odrážet, že víc a víc bohatnete, že nabýváte moc a prestiž…Vaše totožnost závisí na vašem odrazu; okolí ovšem reflektuje toliko věci, ne vás. Z toho důvodu je pro vás nanejvýš důležitá meditace.

Meditovat znamená zavřít oči; nepohlížet na odraz, ale na své vlastní bytí. Celý den se totiž zabýváte ostatními. Stejně tak v noci: buď jste pohrouženi do hlubokého spánku a nic nevnímáte, anebo zase sníte o druhých lidech. V tom je ta nesnáz; neustále žít s ostatními: narodili jste se do společnosti, žijete v ní a umřete v ní – celá vaše existence je společenská. A společnost znamená mít všude kolem sebe oči.

Ať už reflektují cokoli, působí na vás. jestliže každý bude tvrdit, že jste dobrý člověk; začnete se cítit dobře. Jestliže si o vás všichni začnou myslet, že jste špatný, budete se cítit mizerně. Jestliže jste podle ostatních nemocný, cítíte se tak. Vaše totožnost závisí na ostatních, jste jimi zhypnotizováni.

Odeberte se do vnitřní samoty – s ostatními lidmi žijte, ale nevyčerpávejte se jimi.

Aspoň hodinku denně prostě zavřete oči – tak se uzavřete před společností; společnost pro vás přestane existovat, existovat budete jen vy – takže se můžete přímo postavit sobě tváří v tvář. Jednou za rok běžte na několik dní do hor, na poušť, kde nikdo není, jenom vy, a poznáte se takoví, jací jste. Jinak vás neustálé spolužití s druhými zhypnotizuje.

Potřebujete meditovat, abyste se odtrhli od ostatních, jejich očí, jejich zrcadel. Zapomeňte na ně! Na pár minut se prostě dívejte dovnitř – pak pocítíte vnitřní bolest a utrpení z prázdnoty, kterou uvnitř sebe máte. Potom dojde k transformaci: začnete se ohlížet po bohatství nitra, po pokladu, který se nachází uvnitř vás – a ne po pokladech, které jsou roztroušeny všude kolem.

Mnoho je vnějších bohatství, pouze jediný je poklad uvnitř vás. Venku je mnoho rozměrů a směrů, zato vnitřní cíl je jediný a směřuje k jedinému…k lásce. Cokoli, co lze získat na tomto světě, vám bude vyrváno z rukou. Vlastnit můžete jen sebe, své vnitřní bytí, nic jiného ve skutečnosti vlastnit nelze.

Můžete žít v nějakém klamu – a to je něco jiného. Můžete žít v iluzi, že vlastníte tento dům, manželku a děti, ale jde jen o iluzi; dříve nebo později se sen rozplyne. Vlastnit můžete pouze sebe, protože to nezmizí. Bytí je trvalé, věčné, je věčně vaše. Nikdo vám je nevezme.

Nehledejte štěstí ve věcech ani v ostatních lidech, nehledejte ho vně – tam se setkáte s mnohostí a rozmanitostí, čemuž hindové říkají mája.

Dobře si pamatujte: Nic a nikdo by pro vás neměl být cílem. Vy jste cílem, musíte dosáhnout sami sebe – nic jiného nemá cenu.

Osho, Hořčičné semínko