Inspirace

Opusťme peklo svého ega

Život se prožívá sám, neboť je láskou, požehnáním a bezpečím. Nemusíme pro něj dělat vůbec nic. Životní energie je božským darem. Když odmítneme tento božský dar a potlačíme životní energii, zmocní se nás deprese a potom i onemocníme. Mnozí z nás se inkarnovali na Zemi, aniž by přijali zdejší život.

Je nutno dodat, že učební lekce, jež nás čekají na Zemi, nejsou nikterak snadné, vždyť tady jde především o to, vrátit se z duality zpět k jednotě. Dualita je oddělení od Boha a dokud se cítíme odděleni od Boha, jsme řízeni svým egem.

Aby nás mohlo řídit, využívá ego především strach. Abychom dokázali překonat strach, musíme nejprve převzít plnou zodpovědnost za sebe samotné a za svou zdejší existenci.

Pouze když si uvědomíme, že jsme zde dobrovolně, abychom se tu něčemu naučili jako část boží přítomnosti, která tvoří sama ze sebe a tím reprezentuje své božské bytí, pouze tehdy můžeme očekávat pomoc, pouze tehdy můžeme překonat kontrolu svého ega a všechno to trápení, které z toho pochází.

Jsme zavázáni životu, jsme zavázáni své božské existenci a jsme zavázáni i ostatním stvořením. To, jak moc si vážíme života, je možné poznat z toho, jak dalece v každodenním životě vyjadřujeme lásku, zodpovědnost a soucit.

Strach, nezodpovědnost a nezájem nám tedy brání v životu a v lásce. Ego rádo využívá našich pochybností, aby nás přinutilo uvěřit, že život je proti nám.

Když se však podíváme svým vlastním srdcem, ne egem, zjistíme, že ve všem, co existuje, je možno spatřit boží pravdu. Vezměme jenom rostliny – oduševňují Zemi stejně jako my stavíme mosty mezi božím duchem a jeho pozemskou manifestací. A zvířata? Ty bývají často poslem boží pravdy. Kdo porozumí jejich symbolické řeči, porozumí i řeči boží.

Jsme dokonalí přesně takoví, jací jsme. Jen ego si může myslet, že dokáže ještě vylepšit něco, co je naprosto dokonalé, stejně jako si o sobě myslí, že je lepší než Bůh.

Naučme se opět mluvit božskou řečí a važme si zvířat jako zcela rovnoprávných bytostí. Vždyť nám toho tolik dávají.

Boží krásu si můžeme zavnímat třeba v kráse květu a její síla je zakotvena i ve stromech. (Jak rádi a často je objímáme, viďte?)

Život nás neodmítá. Život je plný bohatství a krás. My sami jsme ti, kdož jej odmítají a tím odmítají i Boha.

Opusťme peklo svého ega a rozhodněme se prozářit život a planetu Zemi svým božským duchem…

Ulrike Hinrichs