Trochu poezie na všední den

Uprostřed cesty

Ne, nenatrháš z nebe hvězd.

A přece věř, že natrháš.

V boj marný, když se nevrháš,

tu za dnů vázneš v jílu cest,

a večer, tiskna bradu v pěst,

svůj oheň čadit zříš a civíš v noc,

hluchého srdce němá stráž.

Ať cesty nikam nevedou,

tys po nich šel a šel jsi rád,

těch cest se nesmíš, nesmíš ptát,

snad není cest, jen lidé jdou

a jedna z hvězd je vždycky tvou,

a z té ti zazní odpověď,

až přestaneš se ptát…

Fráňa Šrámek

Stránky