K zamyšlení

Brát boží jméno nadarmo

Třetí přikázání z křesťanského a židovského Desatera se často vykládá mylně. Praví se v něm: „Nevezmeš jména božího nadarmo.“

Je-li něco „nadarmo“, znamená to, že to je bezcenné. Brát boží jméno nadarmo znamená zacházet s božím jménem, jako kdyby nemělo žádnou hodnotu, žádný význam.

A co je boží jméno?

V Exodu 3:13 se dočteme: „Avšak Mojžíš Bohu namítl: Hle, já přijdu k Izraelcům a řeku jim: „Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však zeptají, jaké je Jeho jméno, co jim odpovím? Podle tohoto starozákonního příběhu Bůh Mojžíšovi odpovídá, že jeho jméno je: „JSEM, KTERÝ JSEM.“

Kdykoli vyslovíte „jsem“ a k tomu přidáte nějaký negativní komentář o sobě, berete jméno boží nadarmo. Vyslovením „jsem“ a přidáním pozitivního výroku stvrzujete, že vaše vnitřní hodnota je vyjádřením božství. Není v tom žádná nafoukaná arogance, je to naopak výraz pokory. Vyjadřujete tím, že jste v jednotě s Duchem, a nevyčleňujete se z něj.

Najděte si dostatek času na to, abyste k sobě a o sobě mluvili pozitivně, a opakujte to, co nejčastěji to půjde. Veliký řečník a slavný spisovatel Denis Waitley k tomu zkušeně radí: „Když mluvíš sám se sebou, dávej si pozor na jazyk.“

Will Bowen, Štastný život