GURU PÚRNIMÁ

 

 „Cesta, kterou každý musí podstoupit,

vede z mysli do srdce.“

Paramahamsa Vishwananda

 

GURU PÚRNIMÁ

Svátek všech duchovních učitelů

Svátek Gurupúrnimá je oslavován v uctění jedinečné chvíle, kdy se první sluneční paprsek dotkl Země a přinesl tak prvotní impuls k cestě od temnoty nevědomosti ke světlu vědomí. Světlo jako zdroj našeho života je synonymem pro světlo poznání.
Svátek
Guru Púrnimá je oslavou narození velkého mudrce Vjásy, který sepsal Mahábhárátu a je mu přisuzováno i autorství Véd, osmnácti Purán a dalších textů starodávné Indie, a proto je považován za prvního gurua. Proto se tento svátek nazývá také Vjása Púrnimá. Datum tohoto svátku je pohyblivý. Je to však den při úplňku v měsíci Ašadh v hindském kalendáři, což bývá obvykle náš červenec.

V Indii je to zároveň období, kdy začíná monzun, kdy přichází po suchu potřebná životodárná vláha. V tato období se asketové a mudrci pravidelné sdružovali v poustevnách kam za nimi chodilo mnohlo lidí. V období dešťů ustaly i války.

V den Guru Púrnimá přicházejí oddaní ke svému Mistrovi, aby jej v hlouby svého srdce uctivě pozdravili. Také to bývá den, kdy člověk zhodnocuje své roční snažení a svému guruovi slibuje a nabízí své nové předsevzetí(sankalpu). Na Gurupúrnimu tak začíná nový duchovní rok.

Guru
Kořen sanskrtské slabiky gu znamená temnotu či nevědomost, ru označuje Světlo. Proto ten, kdo odstraňuje temnotu nevědomosti a vede ke Světlu, je nazýván Guru.

Podobně bývá slovo Gu-ru vysvětlováno jako popis toho kdo je nad gunami (tři kvality projeveného vesmíru – satvická guna-kvalita čistoty a míru, radžasická guna-kvalita touhy a aktivity, a tamasická guna-kvalita netečnosti a nevědomosti) a toho kdo je za formou čili za tělem. Jinými slovy Guru je ten, kdo není ovlivněn děním v tomto projeveném světě, neboť dlí trvale ve spojení s Bohem, absolutnem, se svým Já, se svým zdrojem a tím je schopen vést i ostatní k takovému spojení.

O Guruovi se dokonce tvrdí, že je nemožné bez Jeho požehnání postoupit ani o nejmenší kousek na duchovní cestě. Jádrem takového výroku je princip odevzdání se. Bez odevzdanosti, odevzdání toho, co máme na srdci k nohám Gurua, čili k Bohu, nemůžeme postoupit dále, neboť vytváříme postoj, kterým vyjadřujeme naši suverenitu, tedy to, že víme, že známe. Tím zůstáváme tam, kde jsme. Kupředu nás pustí jedině a pouze změna našeho postoje. Požehnání od Gurua je vlastně výsledkem pozitivní změny našeho postoje. Je to Bůh v nás, kdo žehná.

„Bůh je ve tvém srdci.

To jediné,co musíš udělat,

je vykročit k Němu jako první.

Musíš jej chtít celou svou duší a celým svým srdcem.“

Paramahamsa Vishwananda

 

Zdroj textu o Guru Púrnimě: www.www.gajatri.net