K zamyšlení

„Mnoho kritiků předpokládá, že nevědomí patří výhradně do sféry psychopatologie. Jakýkoli projev nevědomí považují za cosi neurotického, co nemá nic společného s normálním psychickým stavem. Avšak neurotické stavy nejsou výhradně produktem nemoci. Ve skutečnosti jsou pouze patologickým zveličením normálních pochodů. Hysterické symptomy můžeme pozorovat u všech normálních osob, jsou však tak slabé, že obvykle proběhnou bez povšimnutí.

Stejně jako mohou vědomé obsahy zmizet v nevědomí, nové obsahy, jež ve vědomí nikdy nebyly, se v něm mohou vynořit. Nevědomí není pouhé odkladiště minulého, ale je také plné zárodků budoucích psychických situací a idejí. Vedle vzpomínek z daleké vědomé minulosti mohou z nevědomí vyjít úplně nové myšlenky a tvořivé ideje, které předtím nikdy ve vědomí nebyly. Vyrůstají z temných hlubin mysli jako leknín a tvoří nejdůležitější část podprahové psýché.

Mnoho umělců, filozofů i vědců vděčí za některé ze svých nejlepších myšlenek inspiraci vzešlé náhle z nevědomí.“