K zamyšlení

Pokaždé, když dočteš nějakou knihu,

už nikdy nejsi tím, kým jsi býval,

než jsi ji začal číst.

Jsi vyspělejší. Lepší. Moudřejší. Kniha tě může vzít s sebou do dalekých světů, může tě ohromit a posunout kupředu. Učí tě učit se až do posledních dnů tvého života. Jako prvňáčky.

Lepší vědomosti znamenají lepší možnosti. Lepší možnosti znamenají lepší výsledky. Lepší výsledky znamenají lepší život. Tak to prostě je.

Umět číst, ale nečíst je stejné jako být analfabet. Bohužel mnoho lidí nečte. Někdy v průběhu života se přestávají rozvíjet. Přestávají se učit.

Pospíchají, jsou v permanentním stresu, vyšilují. Ostatní jim mohou říkat, ať se na chvilku zastaví. Ať přemýšlejí. Ať se na všechno podívají z jiného úhlu. Ať čtou. Ať se udržují v obraze. Ať zkouší nové věci. Ať udělají krok kupředu. Nemám na to čas, odpovídají. nemají čas (ale na televizí čas mají).

Žil jednou jeden dřevorubec a jeho přítel.

Dřevorubec se sice hodně snažil, ale svou pilou strom uřezat nedokázal.

Zkoušel přitlačit víc a víc, ale stále se to nedařilo. Byla tupá.

A dřevorubec se s tím pachtil dál.

„Hej,“ říká mu jeho přítel. Neřeže. Chce nabrousit.“

„Nemám na to čas,“ odpoví mu dřevorubec.

Nemám na to čas.

Corrado Debiasi, Mnich, který miloval kočky