K zamyšlení
Neumírejte se svými mrtvými…
Věděli jste, že když truchlíte za své mrtvé, truchlíte za sebe, a ne za ně?
Pláčete, protože jste je „ztratili“, protože je nemáte po svém boku. Myslíte si, že smrtí všechno končí a myslíte si, že už tu NEJSOU.
Takže pokud jsou vaši mrtví pryč, kde jsou?
Pokud jsou pryč nebo jsou teď někde jinde, je to místo lepší než toto?
Ano, určitě je tam lépe než tady, tak proč trpíte jejich odchodem?
Až se smíříte s tím, že už „tady NEJSOU“, ale že jsou stále na jiném místě, ještě lepším, než je toto, protože tam, kde jsou, už nejsou nemocní ani netrpí.
Pak je přestanete oplakávat a obnovíte je ve své paměti, aby vás i nadále provázeli radostí ze všeho, co jste prožili.
Pokud jste je opravdu milovali, milujte je ZNOVU, a tentokrát s větší silou, čistotou a oddaností.
Dnes už nebudou žádné výčitky.
Pouze LÁSKA bude podstatou mezi vámi, mezi námi, mezi nimi.
Respektuji vaši bolest a způsob, jakým ji vyjadřujete. Vím, že pláčeš a budeš plakat bez útěchy.
Ale… Dnes vám říkám:
Neumírejte se svými mrtvými.
Nezapomeňte, že vidíme jen jednu stranu mince (smrt).
Nevidíme druhou stranu, nevidíme nádherné místo světla, kde jsou.
Co když začneme vnímat „smrt“ jako druhé narození?
Druhé zrození, kterým projdeme VŠICHNI.
Neumírejte se svými mrtvými, uctěte je tím, že budete žít svůj život tak, jak by si to přáli oni, nechte je překročit hranice.
A vy žijte dál …
Zdroj ToñoCrespoJunco
Přidat komentář