K zamyšlení

Bubeník

„Už jsem ho párkrát zahlédl. Vždycky chodí v černém. Vlasy nezajímavé. Sluneční brýle na očích v každém ročním období. Jeho vzhled je na bubeníka celkem fádní. Ale takto jsem ho viděl poprvé. Dnes mě chytil za srdce. Překvapil mě. Vyrazil mi dech. Na tři minuty, kdy hrál sólo, jsem se s ním ocitl v jiné dimenzi. Nevím, kde přesně. Ale určitě jsem tam šel s ním.

Naše škola měla slavnost a byli jsme pozváni na koncert.

Vystoupal na pódium. Neslyšně jako kočka. Začal hrát. Bubnování bylo čím dál silnější a intenzívnější. Během těch tří kouzelných minut byl bubeník úplně mimo sebe. V extázi. Nevím, kam se díval, ale právě tam byl určitě ráj. Kouskem sebe byl tam a kouskem zase s námi. Během těchto chvil se rozpůlil na dvě části, aby se pak opětovně sjednotil. Zpět do své jedinečné bytosti.

Finále se blížilo a spolu s ním i vyvrcholení. Jako při milování, kdy cítíš to známé šimrání. Kdy jedna tvoje polovina ho chce, ale druhá tvoje polovina se ho děsí, protože ví, že spolu s ním bude konec všemu.

Bubeník dohrál. Tleskali jsme mu. Chlápek nás však nevnímal. Stále hleděl do ráje. jako kdyby říkal: „Jsem připravený. Vezmi si mě, kdykoli budeš chtít.“

Někteří lidé neumí žít jinak. Všechno v životě násobí stem. Radost i smutek. Protože i smutek je třeba prožít. Když se nenaučíš své jídlo opepřit, nenaučíš se ho ani osolit. Tihle lidé umí umírat, ale umí také znovu ožívat. Umí ze sebe vydat všechno. I kdyby to bylo to poslední, co mají.

Nesnáší nudný život. Vodu mají rádi ledovou, i když mrzne. Nebojí se, že o něco přijdou, protože stejně už vše mají – uvnitř sebe. Nepřišli na tento svět, aby se měli dobře. Přišli, aby ze sebe vydali to nejlepší. Přišli cedit krev. Dokážou pro svou vášeň i zemřít. Dovedou zemřít na jevišti, za mikroskopem nebo s perem v ruce. Všude. Pro ně to není smrt. Je to život.

Říká se tomu nadšení, a pokud

jsi nenašel nic, pro co bys zemřel,

nemáš ani důvod proč žít.

Říká se tomu nadšení, a kdo ho nemá, tomu se špatně žije. Jako kdyby ti dali auto a tys neměl řidičák.“

Stefanos Xenakis, Dar

 


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *