K zamyšlení

„Všechny původní mystické tradice svorně a pevným hlasem prohlašují, že cílem probuzení není jen si uvědomit svoje božství, ale také sloužit všem bytostem s pokornou radostí, soucitem a se zaujetím pro spravedlnost na všech úrovních a ve všech říších. Osvícený život je ten, který vyvažuje extatickou niternost s odhodlaným konáním, hluboké vnitřní odevzdání s neutuchající službou ostatním. Velká indická svatá Sri Anandamayi Ma jednou řekla jednomu příteli:“ Tak jako Bůh je absolutně pokojný a absolutně dynamický, je i bytost, která si Boha uvědomuje, pohroužená v klidu, který nic nemůže narušit, a současně činná láskou, kterou nic nemůže porazit. Tak je to prosté.“

A dodala, že „skrze posvátnou činnost vdechujete božskou inspiraci, božskou sílu, božský mír a božskou touhu. Pak je vydechujete ven jako činy rozvážného soucitu. To je opravdový život, k němuž jsme všichni povoláni.“

Osvícená rovnováha opravdového života, kterou popisuje Sri Anandamayi Ma , byla asi nejvýstižněji a nejvznešněji oslavena v tomto výroku z Upanišad:

V temné noci žijí ti, pro něž

je svět bez jediného skutečný; v noci

ještě temnější ti, pro něž je skutečný

svět zevnitř jediného. To první vede k životu

v konání, druhé k životu v meditaci.

Ale ti, kdo sloučí konání s meditací,

překročí skrze konání moře smrti

a vejdou v nesmrtelnost

skrze meditační praxi.

Tolik nám sdělili moudří.

V temné noci žijí ti, pro něž je Pán

pouze transcendentní; v noci ještě temnější

ti, pro něž je pouze imanentní.

Ale ti, pro něž je transcendentní

i imanentní, překročí moře smrti

s imanentním a vejdou

v nesmrtelnost s transcendentním.

Tolik nám sdělili moudří.

IŠA UPANIŠAD

Ať jsou všechny velké radosti prožívány a zakoušeny v hlubinách vašeho těla a ve světle soucitu vašeho ducha. Pak se probudí vaše blažené posvátné srdce a bude toužit po tom, aby mohlo v radosti a nezměrném soucitu sloužit všem bytostem.

Andrew Harvey and Karuna Erickson, Jóga srdce