K zamyšlení

„Boží vševědoucnost a naše přání

Velmi často se boží vševědoucnost používá jako důvod k tomu, abychom se stali nečinnými, bezmocnými a ustrnuli na místě.

Říká se, že touha je nepřítelem moudrých, přitom se ale snadno zapomíná na kontext, ve kterém tato pravda byla řečena.

Život je ztotožňován s hmotou. Je samozřejmé, že by měl člověk přemoci své touhy, neboť všechny vychází z chtíče či z přání užívat si smyslová potěšení, což také zahrnuje posilování naší falešné identity nebo ega.

Všechny touhy ale nejsou stejné. Není to tak, že by existovaly jen touhy špatné nebo nesprávné.

V duchovnosti, na základě snahy netoužit po ničem hmotném, si může člověk vytvářet mylné představy o Bohu. Mnohokrát již bylo řečeno, že Bůh ví, co je pro nás nejlepší, není třeba Ho žádat a On nám dá vše, co potřebujeme. A to je pravda. Proč ale tedy velkým duším, které dosáhly daršanu Sri Hariho, dává požehnání a ptá se jich, co si přejí? Když ví, co je nejlepší, když dělá to, co je třeba, když nás učí nemít touhy, proč se potom ptá? Mimochodem čistý oddaný Boha opravdu po ničem netouží, dokonce ani po tom, aby dosáhl Boha, protože je ve svém nitru zcela pohlcen službou, jen aby potěšil svého milovaného Bhagawana. Ale On se přesto ptá. Když si projdeme následující příběh, můžeme něco pochopit.

Bhakta Shivy stojí se složenými dlaněmi a vzdává úctu Mahadevovi. A Shiva se ho ptá, co by si přál. Oddaný na to odpovídá: „Ó Mahadeve, ty jsi vševědoucí, takže víš, jaké je moje přání.“ Ale Mahadev mu odpovídá: „Tvé přání a moje znalost o něm JSOU ODLIŠNÉ. To, co si přeješ, je tvoje volba a za svou volbu jsi sám zodpovědný. Ať už jde o činy anebo přání, každá volba je spojena s následkem. Tvá volba tě povede k následkům. Jsi na to připravený?“

Oddaný jasně a bez zaváhání odpověděl: „Ano.“ A to znamená, že oddaný je vždy připraven nést zodpovědnost za dodržování dharmy a její ochranu.

Je pravdou, že duchovní poznání je především o jeho hloubce, nikoliv o kvantitě. Čím hlouběji se noříme do svého nitra, tím hlubší poznání a různé perspektivy a dimenze se nám otevírají.
Karma yoga je skutečně jedním ze základních učení Gity.

Když vám tedy Bůh dá svůj daršan, co odpovíte, když se zeptá: „Co si přeješ?““

– Paramahamsa Vishwananda
4.11.2023 – tweet 1


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *