K zamyšlení

„Někdy, když se lidé vracejí s tím, že jim chybíte, přiznávají, že zjistili, že je nikdo nemůže milovat tak jako vy.
Kdysi tě považovali za samozřejmost a tvoji lásku brali jako běžnou věc. Pak se tě pokusili nahradit a byli šokováni tím, jak je to nemožné.
Teď se plazí zpátky a doufají, že pořád trčíš tam, kde tě zanechali, a že jsi natolik zoufalý na to, abys je pustil zpátky.
Kdykoli se lidé vracejí, vždy si vzpomeňte, jak odešli.
Způsob, jakým se k vám někdo chová, když už vás nepotřebuje, je skutečným odrazem toho, jak moc si vás váží.
Až budete mít pocit, že vám toto spojení chybí, vzpomeňte si na tu neúctu.
Možná jste se neposunuli k jinému člověku, ale přesunuli jste k něčemu důležitějšímu. To je sebeúcta!!!
To, že s někým nejste, neznamená, že jste ještě prázdní.
Sami o sobě jsi plnohodnotný člověk a máte právo vzít si čas na uzdravení a přeskupení se.
Pokud někdo jiný střídá jeden vztah za druhým, ukazuje to jen, jak je sám sobě nesvůj.
Pokud potřebuje tolik podpory jen k tomu, aby čelil existenci, má hlubší problém.
Nikdy se nestaňte zásuvným modulem, když se někomu nedaří vás nahradit.
Nikdy si vás nebudou vážit a jejich odpor k vám se bude násobit, protože jste je v jistém smyslu porazili.
Budou hledat dál, a přitom budou stále s vámi. Jste v podstatě náhradník. Nakonec vás opustí kvůli lidem, kteří je nevyzývají ke změně nebo růstu.
Je to zkrátka také o péči o sebe sama, když zavíráte dveře před nekonzistentními lidmi. Možná s nimi máte společnou minulost, ale když se ukáží, že nejsou hodni být součástí toho, kam směřujete, je to konec.

Někdy vaše pocity nemohou myslet a vy musíte myslet za ně.“

Neeta Ram