K zamyšlení
Existuje trvalá radost?
Je možné nalézt nikdy nekončící radost? Ano, ale abychom ji zakusili, musíme se osvobodit. Bez osvobození nelze odhalit pravdu, bez svobody nemůžeme prožívat absolutno. O svobodu se nicméně musíme zasloužit – je potřeba se odpoutat od všech spasitelů, učitelů a vůdců, strhnout sebe ohrazující zdi názorů na to, co je dobré a špatné, odvrhnout autoritu a napodobování a vymanit se z pout „já“, příčiny všeho zmatku a bolesti…
V blaženosti absolutna se ten, kdo prožívá, i samotný prožitek vytrácejí. Mysl a srdce, které jsou obtěžkány včerejšími vzpomínkami, nemohou prodlévat ve věčné přítomnosti. Bytí ve věčnosti vyžaduje, aby mysl i srdce každý den umíraly…
Zemřete vůči svým zážitkům a vzpomínkám. Zemřete vůči svým předsudkům, příjemným i nepříjemným. Když to uděláte, dotknete se nehynoucí věčnosti – není to stav nicoty, ale naopak tvořivé existence. Je to obroda, která – dovolíme-li jí to – rozpustí naše problémy a strasti, ať jsou sebevíc spletité a bolestné. Život přichází jedině se smrtí ega.
Jiddu Krišnamúrti: Co děláte se svým životem
Přidat komentář