Milovaná Rado Světla,
veď mé ruce, mé srdce, má ústa a mé nohy.
Když začnu na něčem lpět a zuby nehty se toho držet,
připomeň mi, že se mám odevzdat.
Jakmile Tě začnu ignorovat, začni ke mně mluvit hlasitěji než před tím.
Když začnu podléhat svému egu, pomoz mi přestat si stát v cestě.
Jakmile se budu bát, pomoz mi vidět mé strachy jako příležitost k rozvoji.
Děkuji Ti, že skrze mě působíš během každého mého dne.
A tak se staň.
Z knihy Světlo v temnotě, Rebecca Campbell
Přidat komentář