K zamyšlení

„Vězte, že radost je vzácnější, obtížnější a krásnější než smutek. Jakmile učiníte tento důležitější objev, musíte se radovat, protože je to morální závazek.“

André Gide

Přestože všichni toužíme po štěstí, často nevíme, jakým způsobem ho dosáhnout. Dokonce i sebedestruktivní jednání, jako je závislost, násilí nebo sebevražda, představují chybné pokusy zbavit se bolesti. Štěstí vyžaduje, abyste se přes své trápení přenesli a zadívali se dál. Všímejte si drobností, jako je vánek, který cítíte na tváři, když vyjdete ven.  Jak nám připomíná Alison Lutermanová, máme si stále všímat, jak „nám slunce přehodí přes obličej svůj máslově zlatý šátek, růže se při našem pohledu otevře a déšť se s námi podělí o svou božskou melancholii. Celý svět k nám promlouvá, volá, šeptá nám do ucha jako zanedbávaný milenec.“

Štěstí je vaše rodné právo. Ryzí štěstí je vám stále k dispozici a prýští ze zdroje ukrytého pod vaším strachem. Vyvěrá z řeky zosobňující tajemství života.Právě proto se devadesátileté vdovy starají o květiny na jarní zahradě a desetileté hladovějící děti pečují o zatoulané kotě. Právě proto slepí malíři malují a neslyšící skladatelé skládají jedinečné symfonie. Jakmile se odevzdáte životu, řeka vámi začne proudit s novou silou.

Je to ve vašich rukou. Můžete být šťastni navzdory všemu.

Dokud se vaše malé já cítí zranitelné, rozbolavělé a bojíte se života, žijete ve strachu a úzkosti. Ano, i vy poznáte vrtkavost života, ale špatná zkušenost nemusí mít tak devastující následky,jak si představujete. Začněte znovu, tady a teď. Ztište mysl a tajemství života vám nabídne na oplátku své dary. Štěstí se zrodí zrovna v místě, kde se právě nacházíte. Nikdo se za vás o váš život nepostará. Spočívá ve vašich rukou. Vždy máte možnost a povinnost najít si vlastní cestu.

Je důležité nezapomínat na věčnost. Každý se si vědomě naordinujte bdělé milující uvědomění – můžete chodit, dýchat, být naživu, cítit vděčnost za celý ten překrásný chaotický tanec života.Vděčnost nezávisí na tom, co máte. Závisí na vašem srdci. Můžete dokonce cítit i věčnost i za své trápení, za rozdané karty. I vaše obtíže a utrpení obklopuje tajemství. Někdy právě v tom nejtěžším čase se srdce naučí tu nejdůležitější moudrost.

Můžete zůstat svobodní, i když máte nějaké vnější omezení. Co je to ta svoboda? Jde o vrozený půvab duše, požehnání vděčnosti, modlitbu porozumění, živoucí probuzení. Je to svobodné srdce radující se v ranním slunci, houževnatá tráva a dech splývající s vánkem vanoucím přes pohoří. Svět je chrám, je to svatyně ozářená i v noci zázračným třpytem oceánu hvězd, které nikdy nepřestávají svítit. Každý pohled do očí, každý olistěný dub, každá chuť jahody nebo čerstvě upečeného bochníku chleba je požehnání. Jsou to posvěcené noty symfonie života, pozvánka k objevování svobody, radostné velkoleposti svobodného a milujícího srdce. Jsou tu pro vás a pro všechny, abyste se o ně podělili.

Z knihy Nic než přítomnost, Jack Kornfield