Jaký je „onen“ svět

Země je jen jednou z nesčíslného množství obydlených planet. Každá planeta je kosmické těleso ležící uprostřed soustředných sfér, z nichž nejhrubší a nejkrystalizovanější je hmotná ‚rovina‘ či povrch planety. Sféry, které obklopují planetu se liší v hustotě podle vibrační hodnoty každého stupně či roviny, a jak se člověk vzdaluje jejímu povrchu, jejich vlnové formy jsou méně krystalické a více harmonické. Uspořádání sfér či rovin a jejich vzájemný vztah je stejně přesný a progresivní jako elektronové pole atomu nebo periodická tabulka prvků.

Bezprostředně kolem Země je komplexní svět, který se nazývá ‘astrální rovina’. Nejčastěji přijímáme komunikaci od obyvatel tohoto světa. Jiné planety mají podobné astrální světy, jejichž povaha závisí na rozvoji vědomí na konkrétní planetě. Přesněji řečeno, astrální svět není rovina, ale řada rovin či ‘stupňů’ vědomí, které začínají několik kilometrů and stratosférou. Duchovní cestující zde najde světy zvířat a rostlin, z nichž mnohé již na Zemi vyhynuly. Dokonce i bakteriální život má své astrální místo odpovídající jeho vibrační hustotě a vědomí v řetězci evoluce.

Nad říšemi nižších forem života jsou pekelné oblasti bezútěšné temnoty a očistcové oblasti fobií, komplexů a fixací, které obývají ‘ztracené duše’ ze zemské roviny. Ztracené, protože se ještě nenašly. Když si uvědomíme, že prostředí astrálního světa snadno reaguje na mentální impulsy a je v jistém smyslu spíše mentálním světem než zemskou úrovní, je pochopitelné, že tyto osoby jsou v temnotě nebo skličující mlze utrpení či zoufalství.

Uznáme-li, že všichni vysíláme myšlenkové síly, jejichž vibrační vlastnosti jsou srovnatelné s elektromagnetickými jevy, lze si snadno představit, jaký bude účinek na vnímavé prostředí, když působící mentální síly jsou disharmonické a zmatené. Světlo se může tvořit jen řadou vlnových pohybů, které mají uspořádaný vzor, a kde je tento vzor nedostatkem řádu rozptýlený a zkreslený, vzniká relativní temnota. Jednotlivci v těchto nižších astrálních místech, jimž se také vhodně říká ‘stavy vědomí’, si ve skutečnosti vytvořili svá pekelná a očistcová prostředí v závislosti na stavu své mysli, v němž se nacházeli, když byli uvolněni ze svých fyzických těl.

Osoba bez těla dostane ve světě posmrtného života to, co očekává a co si zaslouží. Pokud měla natolik degradovaný intelekt a kriminální povahu, že její nenávist k lidstvu zaplnila celé její vědomí, nepochybně jí to v závislosti na jejích myšlenkách přitáhne do oblastí ‘vnější temnoty’. Zejména se v temnotě ocitne poté, když bude během svého hmotného života zcela přesvědčena, že v posmrtném světě není světlo ani život. Bylo nám řečeno, že jsou doslova miliardy těchto ‘ztracených duší’, jejichž vzájemně se doplňující nenávist a chtíč vytvořily skutečné satanské peklo, nebo řadu pekel podobných infernu, z nichž nemohou uniknout, a dokonce ani po útěku netouží, dokud nejsou nějakým způsobem probuzeni do nepřirozenosti své existence.

Očistcové oblasti jsou hustě osídleny jednotlivci, kteří jsou stále tak posedlí svými pozemskými obavami, že znovu vytvořili repliky svých vlastních mentálních stavů a žijí a trpí v těchto stavech. Frustrovaní, zachvácení vinou, posedlí fobiemi, pesimisté, nenávistníci, pomstychtivci a zklamaní, ti všichni vytvářejí své vlastní malé světy, které se navzájem překrývají jen do té míry, nakolik jsou si podobné jejich vzorce mentální sklíčenosti, nebo pokud spolu úzce souvisí jejich minulé pozemské zkušenosti.

Například vrah zmáhaný výčitkami svědomí si vytvoří svůj strašidelný svět tím, že se uvězní ve vlastních myšlenkových formách, což může být neustálé opakování jeho zločinu nebo úplné a živé znázornění jeho nejhorších obav z přiměřeného trestu. V jiném případě by se žena, dlouho posedlá hrůzou stárnutí, mohla ocitnout v atmosféře staroby a chátrání, kdy by se před ní neustále zrcadlily její obrazy ukazující její krásu, která se mění v ošklivost. Zlé klevetění by u jiné ženy mohlo vytvořit svět, ve kterém by se díky své touze po mentální špíně nacházela ve stavu morální sprostoty a degradace.

Tito bědní ‘hříšníci’ neustále hynoucího nižšího astrálu nejsou trestáni Bohem, nýbrž sami sebou. A trest vždy perfektně odpovídá zločinu, protože sami sebe odsoudili podle stavu svého vědomí, které je dočasně uvězní v pekelné auře jejich špatných činů či nedorozumění a frustrací, dokud tíha jejich zkušeností není vstřebána a mohou opět růst ke světlu. Princip se nemění, ať už na Zemi, nebo nad Zemí, protože víme, že složení našich myšlenek je složením našich soukromých světů, od stavu štěstí po stav zoufalství, jak jsme si je zvolili svou vůlí, učením a porozuměním.

Je to tedy tak, že v některých vyšších stupních astrálu nacházíme poměrně ‘normální’ typ vědomí, kde celkem dobře adaptovaní lidé se shromažďují v sociální existenci, která úzce souvisí s pozemskou rovinou. Mají svá města a vesnice, domovy, budovy a práci podobně jako v mnoha částech pozemského světa. Nosí oblečení, udržují si své osobnostní rysy, mají hmotná těla a pokračují ve svých činnostech se všemi záměry a cíli, stejně jako před svým odchodem ze sféry Země.

Astrální komunity úzce odpovídají jak umístěním, tak podobností svým protějškům ze zemské roviny. Pokud nedosáhne neobvyklého duchovního růstu, člověk z konkrétního města nebo země bude přitahován k protějšku tohoto města nebo země v astrálu, a toto místo je obecně přímo nad původním umístěním na Zemi. Graduovaná bytost nachází v novém prostředí jen málo změn, kromě toho, že vše je do značné míry ovlivněno jejími myšlenkami. Může se pohybovat pomocí svých myšlenek, a dokonce svými myšlenkami konstruovat kvazi-hmotné objekty nebo struktury, jako například svůj domov. Je jen omezena svou přirozenou schopností soustředit se a přesně si představovat.

Svou mentální silou k sobě může z nižších stupňů přilákat rostliny a zvířata, která si přeje mít u sebe. Indián má doslova svá Šťastná loviště a zbožný člověk konkrétní druh Nebe. Jiní mají své domovy ve společenstvích, které se rozvinuly shromážděním lidí s rezonujícími zájmy a myšlenkovými vibracemi. Jen ekonomický prvek je jiný. Jelikož člověk může jíst pro potěšení, ale nepotřebuje jídlo k přežití, je ekonomická soutěživost vyloučena a obchody se ve většině stavech astrálního vědomí omezují na výměnu dovedností. Zkušený domácí stavitel mění své služby za dobré oblečení nebo za nic jiného než za radost z práce, protože v mentálních světech, kde atomická síla je všude k dispozici a lze ji tvarovat myšlenkou, není nedostatek materiálů a zásob.

Astrální bytost může nejen tvarovat a přitahovat k sobě vše, co si její vědomí dokáže představit; může se také přitáhnout na různá místa a stupně tím, že pomocí vůle přeladí své základní frekvence. Takže v rámci omezení může snížením své vlastní hustoty dočasně vystoupat na vyšší stupně (ale obvykle jen s pomocí ‘poslů’ a učitelů z vyšších rovin) nebo může snížením své základní frekvence sestoupit do nižších stavů vědomí.

Pokud se vrátí na zemskou úroveň, její aktivní tělo zůstane v zásadě složeno z vlnového vzoru jiného uspořádání, než bylo její bývalé pozemské tělo. Ti, jejichž vědomí je stále omezeno vysoce krystalizovanou hmotnou skořápkou, jí proto za běžných okolností nebudou vidět, cítit ani slyšet. Bude do určité míry schopna pozorovat místa, která v pozemské rovině navštíví, a stejně jako rádiové vlny může její astrální tělo z vlastní vůle snadno procházet hutnými strukturami zemského vědomí. Její návštěvy pak budou omezeny pouze její vůlí a ochrannou silou, kterou ‘strážní andělé’ obyvatel Země vrhají kolem domovů a ‘spravedlivých’ osob. Je však třeba chápat, že ‘spravedliví’ jsou všichni lidé, ať už jsou v obvyklém smyslu zbožní či ne, jejichž mentální složení obvykle nepřitahuje ‘negativní’ síly disharmonie, nenávisti, pomsty, obav, strachu, zármutku, jedovatosti, zhýralosti, prostého sobectví atd.

Je kontakt s osobami z astrálního světa nutně škodlivý nebo nebezpečný? Obecně není o nic více nebezpečný než kontakt se sousedy, přáteli a příbuznými, s obyčejnými běžnými lidmi, kteří tvoří většinu populace tohoto i astrálního světa. V nižších stupních astrálu samozřejmě existují zlomyslné a zlé entity, stejně jako duše poutané k Zemi, které jsou schopny u pozemského jedince vyvolat neblahé reakce, ale pouze pokud jim psychické dveře budou otevřeny výše zmíněným druhem negativního myšlení. Přiměřeně vyrovnaný, dobře naladěný, normální jedinec, který má ‘strážce’ podobného charakteru, se nemusí ničeho bát, pokud si zachová tento vyvážený mentální stav.

Je třeba si také pamatovat, že v astrálním světě existují vyšší stupně duchovnosti, které se podílejí na jemnosti a kráse nebeské sféry – rovina nad astrálem. Střední astrální stupně jsou oblasti, ve kterých jednotlivci a skupiny po tisíce let budují svým vědomím repliky svých tehdejších pozemských domovů. Jak jedinec postupuje k svrchovaně nebeskému a božskému, hmotné aspekty života mají tendenci se idealizovat a činnost směřuje více k dosažení moudrosti a realizace týkající se smyslu existence.

Nebeská rovina je příbytkem nebeských poslů, ‘andělů’ porozumění a soucítění, kteří neustále přinášejí inspiraci jedincům na nižších úrovních, aby kolem sebe rozptýlili síly disharmonie a stoupali stále výš do ráje vnější a vnitřní krásy a porozumění. Tito ‘andělé’ nejsou speciálními stvořeními, ale pouze pokročilými dušemi, které získaly své soucítění na stejné cestě zkušenosti a pokroku, po které my všichni kráčíme. Do značné míry se věnují pomoci těm, kteří jsou za nimi na žebříčku života. Prostřednictvím jednotlivců na pozemské úrovni, kteří mají dostatečnou vnitřní harmonií pro hluboké ohromení, stávají se zdrojem inspirace v pozemském světě.

Duše, která vystoupá nad ráj nebeské roviny, ocitne se v tom, čemu se říká Kosmické vědomí. Jak název napovídá, jedná se o vibrační a duchovní úroveň, na které si jedinec uvědomí nejen fyzické, ale i duchovní aspekty vesmíru. Odtud se může vypravit do nesčetných světů Nezměrnosti, což je název, které dostala ohromná řada pokročilých stavů vědomí zcela mimo vliv hmotných planet. Na určitých stupních vědomí na ‘vnějším okraji’ této Nezměrnosti přebývají Mistři učitelé. Tady dokážou setrvávat, protože zcela prošli svým dlouhým cyklem planetárních životů a díky svému velkému učení a porozumění jsou v pozici, kdy mohou ostatním pomáhat dosáhnout podobného stavu vědomí.

Na oplátku pokračují směrem k tomu, co nazývají ‘jádrem’ nebo ‘žloutkem’ života, Absolutnímu vědomí, stavu, který je však tak nepopsatelně a nevysvětlitelně mimo chápání pozemských smrtelníků, že pokusy ho popsat omezenými výrazy omezeného pozemského jazyka bývají spíše matoucí než osvětlující. Učitelé říkají, že osvícení je primárně proces uvolňování vnitřního světla duše do objektivního vědomí, a tento proces pokroku, dokonce i v nekonečném světě světů, kterým je Nezměrnost, se měří podle naší doby, ale ne v letech, nýbrž v eonech a věcích, či jakousi bezčasovostí přerušovanou ohromným rytmickým růstem a vývojovými změnami.

Není nutné říkat, že jakmile dojde k přetržení okovů hmotných omezení a jedinec začne chápat vztah formy k své existenci a význam hmotné zkušenosti, má nesmírnou radost ze života a nezištnost projevu, která je vskutku nebeská. Výjimečně jedinec dosáhne této emancipace během života ve svém fyzickém těle na Zemi; častěji k tomu dochází později a až po nesčetných obězích ega s tolika různými osobnostními projevy, kolik jich je zapotřebí k stimulaci vývoje.

Učitelé říkají, že všechny věci, od nejmenších po největší, jsou propojeny s nekonečným zdrojem, všudypřítomnou Jednotou, Univerzálním Vědomím, takže všechny věci a všechny bytosti jsou ve skutečnosti součástí jeden druhého, ovlivňují jeden druhého, závisí jeden na druhém a jsou si stejně důležití pro sebe navzájem i pro vědomí, které nazýváme Bohem.“