Prostřednictvím Jennifer Hoffman (prosinec 2010)
Cesta projasnění
Protilékem na pochybnosti je průzračnost, projasnění, světlo porozumění, které osvětlí temná zákoutí našeho života, takže cestu před sebou uvidíme v jasném světle a bez překážek. Projasnění je odpovědí na všechny naše otázky, věděním, které rozpouští veškerý strach a spolu s ním přichází svoboda nezatíženě se pohybovat vpřed. Projasnění však přichází tehdy, když za ně zaplatíte přijetím, propouštěním, odpuštěním a tím, že vstoupíte do své vlastní síly. Zatímco nám projasnění pomůže rozřešit všechny naše problémy, zároveň od nás také mnoho vyžaduje – co se týče toho, jak nazíráme sami na sebe a na druhé, zda jsme spojení s naším porozuměním prostřednictvím ega nebo ducha a také toho, jak moc si je přejeme. Někdy je snazší bloudit v temnotách než mocně vstoupit do svého vlastního světla.
Žádáme o projasnění z našeho ega nebo z našeho ducha? Z pohledu ega toto projasnění znamená, že dostaneme to, co chceme, kdy to chceme a jak to chceme. Často si toto vyjasnění přejeme proto, aby nám ukázalo, kde spočívá naše hodnota a kde si zasluhujeme pozornost bez ohledu na to, co se děje a co konají druzí. Podle ega odpovídá toto projasnění na otázku „proč?“ prostřednictvím ospravedlňování svého postavení, přesvědčení, hodnot a názorů. A tak když se nám nedostává těchto věcí, prodléváme v temnotě, protože jsme načrtli přímou čáru směrem k jasnosti, která nám nedovoluje žádné jiné varianty.
Projasnění vycházející z ducha je otevřené vůči všem variantám. Vyžaduje duchovní a emocionální zralost, přijetí sebe samých stejně jako druhých ve všech situacích, snadno přechází od „proč?“ k otázce „co?“ a ví, že za vším existuje božský účel. Má na paměti, že jsme zodpovědní za to, co se v našich životech děje a to až k těm nejnepatrnějším detailům. Projasnění vycházející z ducha je založené na důvěře a víře v laskavost vesmíru, který je naším partnerem při procesu manifestace a nikoli naším nepřítelem. A takové projasnění je nestranné, pozorné a milující.
Je obtížné přijímat tuto jasnost, když k nám přichází v okamžiku, kdy čelíme svým největším výzvám. Jak můžeme nést zodpovědnost za taková dramata, tolik strachu a nedostatku? Žádáme o projasnění, avšak to, co si ve skutečnosti přejeme, je vysvětlení, nějaký důvod, který bychom mohli přijmout, nějaké řešení, někoho nebo něco, na co bychom mohli svést vinu a nějaký výsledek, se kterým bychom mohli žít. Avšak projasnění, kterého se nám dostává, nám často neposkytuje ani jedno z toho. Ukazuje často zpět na nás a připomíná nám, že máme řešení a že projasnění, které si přejeme, máme uvnitř sebe a že musíme vynaložit více času na to, abychom je našli.
Projasnění řeší naše problémy tím, že odhaluje pravou podstatu a smysl naší životní cesty, lekce, které se potřebujeme naučit a porozumění, které je součástí naší mistrovské cesty. Jsme často tímto projasněním zklamáni, neboť je nám často podáváno jako množství klíčů a nápověd, které musíme skládat dohromady a tak najít svoji vlastní jasnost. Bylo by to nádherné, kdybychom požádali o vyjasnění a byl nám darován dokonalý obraz toho, co se potřebujeme naučit z dané zkušenosti. To by však pouze uspokojilo ego v té chvíli. Co bychom se naučili a jak by nám to v budoucnu pomohlo? Musíme se ptát, zda žádáme o projasnění nebo si pouze přejeme, aby nám někdo řekl, co máme dělat.
Jestliže žádáme o projasnění, musíme být připravení na to, že spatříme všechny stránky pravdy, dokonce i ty, které nechceme znát. To je právě to místo, kde svádíme bitvu s touhou našeho ega po přijetí a potvrzení. Díky projasnění například nabydeme mír, neboť budeme vědět, že vztah, který s takovou námahou vytváříme, pro nás není ten pravý a půjdeme jinam. Avšak ego bude toto vyjasnění, které získá, využívat k tomu, aby začalo zkoušet jiné taktiky a nebude chtít přijmout fakt, že se s námi někdo jednoduše nechce spojit. Čím nezaujatější a nepřipoutanější dokážeme být, tím pro nás bude snazší udržovat si jasnost, protože bez této nepřipoutanosti bychom sami sobě bránili v poznání, které by nám mohlo pomoci propouštět to, co nám brání v radosti, klidu a lásce, které si zasloužíme. Dokážeme zvítězit nad touhou našeho ega po přijetí a žádat o projasnění a přitom vědět, že odpověď, kterou obdržíme bude jednoduše tou pravdou, kterou budeme moct použít k tomu, abychom pochopili tuto část naší cesty?
Když jsme schopní žádat o projasnění a přijmout je i s celou jeho pravdou, je to znamení, že jsme přerostli naši potřebu slyšet to, co by nás mohlo potvrzovat (vědění „proč“) a posunuli jsme se do úrovně otázky „co“ – toho, co potřebujeme vědět, toho, co se skutečně děje, co je naší lekcí v dané situace a co se tím snažíme uzdravit. Jsme skutečně připravení znát pravdu? Dostaneme ji v projasňující podobě a poté se můžeme rozhodnout, zda se opravdu chceme na své cestě posunout vpřed či nikoli. Projasnění nám přinese veškeré odpovědi a je na nás rozhodnout se, co s nimi uděláme. Dejte sami sobě dar projasnění a poté budete znát pravdu o tom, kdo jste, o svém cíli, lekcích, vývoji směrem k lásce a mistrovství, které pro vás vaše duše připravovala.
Copyright ©2010 Jennifer Hoffman a Englightnening Life OmniMedia, Inc.
Zdroj: www.urielheals.com
Z anglického originálu pro www.kruhysvetla.blog.cz a www.channeling.wbs.cz přeložila Lenka S.
Podmínky pro kopírování článku:
Tento článek je v nezkrácené a nezměněné podobě možné volně kopírovat a nekomerčním způsobem dále šířit pokud bude uvedena celá tato poznámka se zdroji textu a aktivními odkazy.
Přidat komentář