Pozorujte sami sebe. Sebepozorování je povznášející a úžasná aktivita. Po chvíli už se vůbec nemusíte snažit, vaše iluze se rozpadají a vy si uvědomujete nepopsatelné skutečnosti. Tomu se říká štěstí.
Žili byste raději v temnotě? Chovali se a jednali, aniž byste si uvědomovali svoje činy, mluvili, aniž byste vnímali svá slova? Poslouchali byste raději ostatní a neuvědomovali si, co říkají, nebo viděli věci a neuvědomovali si, co vidíte? velký Sokrates pravil: „Nevědomý život nestojí za to žít.“ Jak zřejmé.
Většina z nás ale nežije vědomě. Mnoho lidí žije velmi mechanické životy protkané mechanickými myšlenkami – obecně řečeno myšlenkami někoho jiného – mechanickými emocemi, mechanickými skutky, mechanickými reakcemi. Přijmete-li tento fakt, přestanete na sebe naléhat, očekávat od sebe výkony, tlačit se k nim a začnete sami sebe doopravdy chápat.
Anthony de Mello, Nepotřebuješ se změnit
Přidat komentář