Myšlenka na dnešní den

O KRÁSE
A básník řekl, Promluv k nám o kráse.
A on odpověděl:
Kde budete hledat krásu a jak ji naleznete, nebude-li ona sama vaší cestou a vaším vůdcem?
A jak o ní budete mluvit, jestliže ona sama nebude utkávat předivo vaší řeči?

Ti, kdo jsou zoufalí a zranění, říkají, „Krása je laskavá a jemná.
Jako mladá matka plaše skrývající svou vlastní slávu, kráčí mezi námi.“
A ti, kteří cítí vášeň, říkají, „Ne, krása je velmi mocná a strašlivá.
Jako bouře otřásá zemí pod našima nohama a nebem nad naší hlavou.“
Ti, co jsou unaveni a vyčerpáni, říkají, „Krása je stvořena z něžného šepotu. Promlouvá v naší duši.
Její hlas proniká do našeho ticha jako mdlé světlo zachvívající se obavami ze stínů.“
Ale ti, co cítí neklid, říkají, „Slyšeli jsme ji hlasitě volat uprostřed hor,
A v jejích výkřicích se ozýval dupot kopyt a údery křídel a řev lvů.“

V noci ti, kteří střeží město, říkají, „Krása se objevuje za úsvitu na východě.“
A v době polední poutníci a ti, kteří těžce pracují, říkají „Viděli jsme, jak zachází za obzor země z oken
západu slunce.“

V zimě říkají ti, kteří se brodí sněhem, „Objeví se s jarem a vyhoupne se na vrcholky hor.“
A v letním žáru ti, kteří žnou klasy, říkají, „Viděli jsme ji tančit s podzimním listím a zahlédli jsme vločky
sněhu v jejích vlasech.“
Tohle vše jste říkali o kráse,
přesto ve skutečnosti nemluvíte o ní, ale jen o svých neuspokojených potřebách.
A krása není potřebou, ale vzrušením a extází.
Nejsou to žíznící ústa, ani natažená prázdná dlaň.
Ale je to planoucí srdce a okouzlená duše.
Není to obraz, jaký byste mohli spatřit, ani píseň, kterou můžete slyšet,
ale je to představa, kterou vidíte se zavřenýma očima, a píseň, jíž je možno slyšet jen když si zacpete uši.

Z knihy prorok, Chalíl Džibrán