Aktuálně na nebi…

Tak co si to na nás přichystaly hvězdy?
Máme pondělí 9.října 2023. Mars je v kvadrátu na Pluta.
Rád bych připomenul fakt, že aspekty nejsou nic izolovaného, ale že i ony kopírují nějaký univerzální vývoj. Konjunkce je zrození, projevení ve hmotě, pokračujeme dále, sextilem, kvadrátem a trigonem, dostáváme se k opozici, která celý cyklus půlí, a od opozice opět trigon, kvadrát a sextil zpět ke konjunkci. Proto kdykoliv interpretujeme nějaký aspekt, měli bychom vědět minimálně to, zda je rozběžný (tj. od novu k úplňku, od konjunkce k opozici), anebo doběžný (od úplňku k novu, od opozice ke konjunkci). V našem případě je Mars v druhém kvadrátu, a pomalu se blíží do další konjunkce s Plutem. Proto, abychom lépe interpretovali, jak se nám tento kvadrát projeví, se musíme dostat k začátku cyklu, tj. k poslední konjunkci Marse s Plutem. Tam je náš začátek, s touto dobou je tento kvadrát nějak propojen. Bylo to mimochodem 3.března 2022. Tam je náš začátek. Tehdy proběhla na 27 stupni Kozoroha dokonce trojitá konjunkce, ve hře byla i Venuše. Moc, autorita, vztahy…Děláme, co se musí, anebo co cítíme?
Současný kvadrát Marse s Plutem to vystihuje ještě lépe, vzhledem k postavení Marse ve Vahách. Jakožto druhý kvadrát má víc kozoroží energii, a ukazuje na to, že je třeba to konečně zhmotnit, vyřešit, rozseknout…Kde ztrácíme svoji energii? Komu a proč ji dobrovolně odevzdáváme? V čem se vzdáváme svojí síly a proč? Proč nás něco nutí být pasivní a neprojevit se? Proč se tolik bojíme střetu a konfrontace, proč se vyhýbáme všemu, co by nás mohlo změnit do základů? Nejde o to být „nějaký“, ale být sám sebou. I ve vztazích. Tam nejvíce, paradoxně. Pokud se stále jen přizpůsobujete, děláte kompromisy a vycházíte druhým vstříc, může se stát, že zajdete za hranici sebe samého…kdy najednou už nevíte, kdo vlastně jste. Kdo jste? Kde je vaše hranice, za kterou nepustíte nikoho? Kde neustoupíte sebevětšímu tlaku?
Z jiného soudku: Venuše vstoupila do Panny a setkala se s Lilith, zároveň tvoří opozici na Saturn. Je to velmi ježibabí aspekt a je důležité si uvědomit, kam nás to může svést. Venuše se dlouho předlouho díky retrograditě nimrala sama v sobě, prováděla analýzu toho, kdo vlastně je…ale šla na to velmi intuitivně a živelně, a bylo to takové celkem sebestředné…ale i tvořivé. Nyní to půjde trochu jinak. Energie bude dosti podobná tomu, co jsem napsal o Lilith, s tím, že Venuše je přece jen poněkud pozitivnější planeta. Přesto, čekají nás ne zrovna radostné časy, spíš si tak trochu máknem, budeme systematičtí. Je to spíš popelkovský aspekt, oddělujeme hrách a kroupy, zametáme světničku, fyzická práce a očista na mnoha úrovních, to jsou naše momentální radosti. Párty skončila a je potřeba po ní uklidit. Je potřeba to všechno zpracovat, strávit, na té nejniternější, a zároveň i fyzické rovině, a ponechat si jen to, co nám slouží…
Proč říkám, že to je ježibabí energie? Protože tu máme zakomponovanou panenskou Lilith. A protože opozice Saturn. Může se to zvrtnout do tak nesnesitelně šťouravé energie, že prostě před tím radši vezmeme roha. Může to být původně myšleno dobře, protože jen připomínkujeme, kritizujeme a říkáme nedostatky, cílem pro nás je, aby to bylo lepší…nebezpečí ovšem je, že se do toho šťourání tolik položíme, že to budeme vidět jako to nejnegativnější, co může být. Mám trochu i strach, že se to může projevit až na kolektivní rovině, nejrůznějšími pogromy, rasistickými pohledy, vytvoříme si svého ďábla, hodíme na něj všechny své negace, tabu, ošklivosti a to, co jsme kdy nepřijali, a vyženeme ho do pouště. Jenže nám to neuleví…
Přitom, ta naše kritika by mohla být velmi zdravá, za předpokladu, že si jsme vědomi, že tím kritizujeme i sami sebe. Pokud se nám podaří nedávat do toho žádné hodnocení a škatulky „dobro“ a „zlo“, a prostě jen budeme komentovat „tady se něco děje, má to nějaké konkrétní projevy“, zkrátka pokud se na to dokážeme jen dívat a „vidět to“ a ukazovat to druhým takové, jaké to je, pak je velká šance, že si z tohoto aspektu vezmeme to lepší. Dejme si fakt velký pozor na pesimistické vidění, tato energie fakt drnkne na naši strunu, kdy se nám nic nebude chtít „protože to stejně nemá cenu“. Ve vztazích se mohou odehrávat všelijaká dramata typu „já jsem hrozná a vůbec si tě nezasloužím“, vyplaví se nám spousta strachů v souvislosti s projevováním ženské energie…A to, že v šachu je jak Mars, tak Venuše, mě vede k přesvědčení, že si všichni kolektivně čistíme své mužství a ženství.
Pokračování příště…

~Štěpán Tušják