Trochu poezie…

VYROVNANOST

Jsem nebe, nemůžete se mě dotknout!

Jsem země, nemůžete mě očarovat!

(Staré mezopotámské přísloví)

Jsem hloubka

již marně zkoušíte zakalit

jsem země

co setbu bezpečně rozpozná –

proč stále chcete mě obelstít?

Jsem nebe

a vy mě toužíte pošlapat?

jsem slunce –

nemám proč se bát tmy

Jsem z ticha sdílného

co těžko můžete překřičet –

všechen hlas zla na to nestačí

Jsem živé slovo

jež nelze vymazat

nikomu z pamětí

Jsem pravda

a mám své žíznivé

Jsem láska –

jak byste mě mohli přemoci!

Markéta Procházková, Vítání světla