K zamyšlení

„Později“
– Promluvíme si později.
– Zavolám ti později.
– Uvidíme se později.
– Půjdeme později.
-Řeknu ti to později.
Všechno necháváme na později,

ale zapomínáme, že „později“ nám nepatří.
Později už s námi naši blízcí nejsou.
Později je už neslyšíme a nevidíme.
Později jsou z nich jen vzpomínky.
Později se den stává nocí, síla se stává bezmocnou,
z úsměvu se stane grimasa a ze života smrt.
„Později“ se stává ‚příliš pozdě‘.

via The Storyteller