K zamyšlení

„Většina lidí žije ve stavu naprostého spánku, bez povědomí či zájmu o cokoliv jiného, nacházejícího se za hranicí náhodných myšlenek nebo dočasných emocí. Celý život je prožíván velmi omezeným způsobem, protože čím více člověk přebývá v myšlenkách a emocích, tím nemožnější je jejich překonání. Většina lidí ani nevěří, že existuje možnost žít za hranicemi náhodných myšlenek a dočasných emocí. Avšak opravdový život je prožíván s naprostou radostí a klidem teprve tehdy, když člověk není myšlenkami a emocemi ovládán, ale naopak se naučí mít je pod kontrolou, stane se jejich pánem. Když dokážete své myšlenky a emoce řídit, zastavit a změnit podle své vůle, tehdy se stáváte skutečně svobodnými, doopravdy spokojenými, teprve poté žijete skutečně na sto procent.

V opačném případě se podívejte na svět kolem sebe a vzpomeňte si na svůj vlastní život předtím, než jste se vydali na duchovní cestu. Jaké to bylo? Nepodobalo se to pohybu kyvadla mezi negativními a pozitivními emocemi, vzestupům a pádům dobrých a špatných myšlenek? Bylo tu štěstí, ale také smutek, který ho doprovázel. Tak už to na světě chodí. Když se dostaví jedna věc, její přesně opačná energie přichází společně s ní, protože tento svět je založen na fyzikálních zákonech. Když našponujete gumičku jedním směrem, dříve či později se se stejnou silou v opačném směru vrátí zpět. Jak tedy můžete tvrdit, že jste byli v tomto světě skutečně svobodní, doopravdy šťastní, opravdu probuzení? Nebude to možné, dokud se neponoříte do hloubi svého vědomí a nenaleznete tam věčný domov Bhagavana.

Tak málo lidí může říci, že jsou skutečně šťastní, po ničem netouží, ničeho se nebojí a jsou spokojení, ať už přijde smrt okamžitě, nebo až za desítky let. Že dosáhli všeho, co v tomto životě chtěli, nejen prostřednictvím své mysli nebo majetku, ale z největší hloubi svého srdce, takže nechtějí ani nepotřebují nic víc. Že dosáhli vnitřního naplnění, které se taktéž odráží ve všech oblastech jejich života. Proč je tak málo lidí plně probuzených do pravdy duchovnosti uvnitř sebe? Protože málokdo se tam snaží skutečně dostat. Většina to vzdá na půli cesty a svět jim slouží jako výmluva pro to, aby to vzdali. „Je to příliš těžké.“ „Byl jsem velmi zraněn.“ „Udělám to později, až budu mít čas.“ Tímto způsobem však nikdy nebudete šťastní. Protože štěstí bude vždy něco, co byste chtěli, a ne to, čím už jednoduše jste.
Učte se a změňte svůj život. Důkladně naslouchejte nevyčerpatelné pomoci a vedení, které vám satguru poskytuje prostřednictvím mnoha satsangů. Nahlédněte hluboko do svého srdce a probuďte se. Procitněte do pravdy, která se skrývá ve vašem vlastním já. Bez dosažení onoho zdroje věčné radosti uvnitř sebe prožíváte život mizerně. Abyste mohli přijít k Bhagavanovým lotosovým nohám, musíte se nejprve dostat uvnitř sebe do onoho neotřesitelného prostoru lásky, radosti, svobody, bezpodmínečného soucitu, nekonečné služby všem a čistého míru. Pak budete schopni snadno rozpoznat, jak moc vám Bhagavan vždy pomáhal. Jak velmi vás miluje. Jak věčně stojí po vašem boku. Jak silně vaše atma touží po Jeho láskyplné společnosti v každém okamžiku. A jak moc si přeje, abyste se vrátili domů. Pouze tehdy, když se vzdáte všeho, může On vše očistit. Nebojte se a procitněte. Probuďte se do Jeho premy.“
– Paramahamsa Vishwananda       
13. 2. 2025 – tweet 1