Přijmout či odmítnout

Každá okolnost v naší realitě existuje proto, že jsme se rozhodli přijmout či odmítnout dar. Zde je třeba slovo ,,dar” chápat ve správném kontextu, neboť v tomto případě znamená zkušenost poznání, růstu a uzdravení, což jsou všechno dary – představují pro nás příležitosti rozptýlit a propustit chybně spojené energie, karmu, traumata a zranění duše.  Dary se neprojevují vždy v našem životě jako cosi, co podporuje náš dobrý pocit, co nám přináší radost a vzbuzuje v nás pocity vřelosti a  blaha. Některé dary jsou výzvou pro naše nejhlubší přesvědčení a naši sílu, jiné jsou příležitostí si potvrdit, zda jsme se určitou lekci již naučili. Nicméně v každé situaci, ať už je jakákoliv, máme vždy volbu – přijmout či odmítnout.

Díky tomu se nám naše cesta může zdánlivě jevit snadná, vždyť je třeba jen říci ,,ano” nebo ,,ne” každé situaci, jež se před námi objeví. Slůvkem ,,ano” přijímáme a dostaneme to, co chceme, a slovem ,,ne” jasně naznačujeme, že jsme na duchovní cestě a víme, co čeho vkročit nechceme. Nebo ne? Ačkoliv je tato část trochu nejasná, je absolutně jisté, že na cestě naší duše neexistují žádná ,,možná”, ačkoliv si třeba nejsme jisti tím, co chceme. Proč tedy přistupujeme k mnoha lekcím s takovým množstvím pochyb a zmatku, když víme, že odpovědí vždy bude jednoduché ,,ano” či ,,ne”?

Protože ke svému ,,ano” či ,,ne” přidáváme prvky, které je mění v dlouhá, protahovaná cvičení v rozhodování, a  odpověď ,,přijímám” nemusí nutně pokaždé znamenat, že souhlasíme. Pokud cokoliv odmítáme, není to vždy znamení, že něco nechceme. V našich odpovědích jsou zapletena očekávání, přání, potřeby, chtění a tichá naděje, že bez ohledu na to, co si zvolíme, Vesmír dorovná případný rozdíl, pokud naše volba není dost účinná či silná, a stvoří za nás ten nejlepší výsledek.  V každém rozhodnutí, že přijímáme nebo odmítáme, jsou obsažena očekávání, manipulace, žádoucí výsledky a jisté množství strachu.

Každé z rozhodnutí, zda přijmeme nebo odmítneme, nás staví na jinou stezku. Kam nás tato cesta dovede, jak se vypořádáme s lekcemi a jaký bude výsledek – to vše je jenom na nás. Myslíme si, že přijetí znamená ,,ano” a odmítnutí ,,ne”,  jenže někdy je to obráceně. Můžeme též odmítnout na znamení ,,ano” a přijmout ve smyslu ,,ne”. A činíme-li toto rozhodnutí nevědomě,  zavazujeme se s úplně stejnou intenzitou, jako bychom tak činili vědomě a s jistotou. Každá odpověď je přijetím stezky, jež je s ní spojena, takže – ač zrovna odmítáme – nejsme nutně ,,úplně z obliga”, jen nepůjdeme po stezce, kterou by nám stvořila odpověď ,,ano”, tedy přijetí.

Už jste zmatení?  Je to složité, nicméně ne až tak obtížné, protože existuje způsob, jak určit, která je nejlepší, nejvíce naplňující, která je tou nejvyšší volbou… Stačí se zastavit, popřemýšlet a uvědomovat si, že vždy máme na výběr, žádná volba není lepší než jakákoliv jiná a všechna rozhodnutí nás vedou ke specifické cestě, jež je pro nás ta pravá a nejlepší, neboť kdyby nebyla, zvolili bychom si něco jiného.

Kdy a co bychom měli přijmout? Jakoukoliv situaci, u níž máme pocit, že je pro naše nejvyšší dobro. Jak to máme poznat? Prověříme to sami u sebe a položíme si několik jednoduchých otázek:

Je to pro mne v tomto okamžiku ta nejlepší volba?
Co se učím z této situace a jaké mám alternativy?
Vážně to chci udělat?
K čemu se zavazuji?
Co tímto získám a co ztratím?
Jaké mám další možnosti?

Poslední otázka je asi nejdůležitější, jelikož věříme, že –  čemukoliv již čelíme – je to  naše jediná možnost, ačkoliv to tak není.  Jsme nekonečné bytosti žijící v nekonečném vesmíru, tak – ač snad vidíme jen jednu možnost – existuje množství dalších, o nichž nemáme nejmenší tušení. Zeptáme-li se tedy, jaké jsou naše další možnosti, poskytujeme si pauzu dost dlouhou k tomu, abychom si rozmysleli, zda by pro nás nemohlo existovat jiné rozhodnutí, které jsme ještě neuvážili a které nás může více naplňovat, přinášet nám větší radost, které může být více v souladu s tím, čím se staneme, jakmile dovolíme svým energiím, aby se rozšiřovaly do vyšších úrovní… což je součást toho, co nám každá volba nabízí.

Jsme ochotni podstoupit to riziko a stát se vyšší verzí sebe sama, a to i tehdy, když nemáme představu, co to vlastně znamená? Právě k tomu náš každá volba vede, totiž, zda jsme ochotni vykročit ke své vlastní velkopelosti, svému božství, svým nejvyšším aspektům a rozpínat své energie, abychom do své reality zahrnuli veškerý svůj potenciál. Žádná volba nemůže být správná či špatná, dobrá nebo zlá, protože si zvolíme to, co je pro nás v kterémkoliv okamžiku možné.

Měli bychom si však pamatovat, že kterékoliv rozhodnutí lze kdykoliv změnit. Zjistíme to dle výsledku, jenž známe, jakmile jsme rozhodnutí provedli. Ovšem právě zde upadáme do pochyb, zmatku a nerozhodnosti, protože chceme znát výsledek určitého rozhodnutí předtím, než se rozhodneme, abychom věděli, že jsme se rozhodli ,,správně”. Jenže to se dozvíme až poté, co jsme rozhodnutí učinili, což je přesně ten důvod, proč se více bojíme odmítnout než přijmout, ačkoliv odmítnutí je tou účinnější alternativou.

Existuje pouze jeden jediný způsob, jak to zjistit:  znamená to provést se sebedůvěrou své rozhodnutí – ať již odmítáme či přijímáme, věnovat chvíli tomu, abychom si odpověděli na otázky, a důvěřovat, že ve výsledku poznáme, zdali naše volba  náš svět rozšíří nebo  jej omezí… a pak můžeme tuto alternativu odmítnout a přijmout jinou….

Copyright ©2011 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia, Inc. www.urielheals.com

(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen odkaz na původní zdroj a tato poznámka – pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)