Bůh je Láska v srdci každého z vás

„Často mi lidé pokládají otázku, kdo je Bůh.Tak se nyní ptám vás: „Kdo je Bůh?“ Víte, je pravda, že dokud jste Ho nepoznali, nemůžete na tuto otázku odpovědět.

Láska je Bůh, kolik z vás však tuto Lásku zažilo? K jakému náboženství Bůh patří? Je křesťan? Je hnduista? Je muslim? Je Bůh budhista? Ke kterému náboženství patří? Lásce.

Ať se vydáte kamkoli, uvidíte, že existuje jen jediný Bůh. On je Láska v srdci každého z vás, jak si však tuto lásku uvědomit? Jsme tak zaneprázdněni materiálním světem, že na Boží lásku zapomínáme. Hledáme ji ve vnějším světě, snažíme se ji najít v druhých lidech. Snažíme se tuto Lásku najít cestováním po světě a zapomínáme na to, že nemáme cestovat ven, nemáme hledat v ostatních, musíme tuto Lásku hledat uvnitř sebe. Musíme si uvědomit Blízkost Boží lásky, jež je zde, v našem srdci. Někteří lidé budou tvrdit, že je těžké tohoto bodu dosáhnout, já vám však říkám, že je to velmi snadné. Musíte jen chtít!

Lidé se snaží najít nejjednodušší cestu, a kdyby si mohli Lásku koupit, koupili by si ji. Lásku však nelze koupit. Někdo k vám může přijít a tvrdit: „Poslyš, zařídím, abys realizoval Boží Lásku,“ jenže tohle dokáže jen Guru. Pouze milostí Mistra můžete dosáhnout.

Božská láska, která sídlí hluboko uvnitř vašeho srdce, je jako zlato. Když najdete zlato v přírodě, je pokryto bahnem. Jak zlato, tak diamanty, jsou v přírodě plné nedokonalostí. Jak se ze surového diamantu vyrobí překrásný kámen? Leštěním. Stejné je to se zlatem, abyste získali čisté zlato, musíte ho očistit. Podobně je to i s člověkem. Dokud jste zaseknutí v mysli, dokud svou mysl neočistíte, Láska skrze vás nikdy zářit nebude. Nikdy tuto Lásku nerealizujete. Můžete si myslet, že ji znáte, protože jste o ní četli, někdo vám o ní vyprávěl, nebo jste o ní slyšeli vyprávět Swámího. Dokud neočistíte svou mysl, dokud neočistíte sami sebe, bude pro vás velmi obtížné tuto Lásku dosáhnout.

Jak se očišťuje mysl? Nejjednodušším způsobem je prostě zpívat, neustále zpívat Boží jméno.  Říká se, že jen s pomocí zpěvu mantry  ( Óm Namó Narájama či Óm namah Shivaya) může člověk dosáhnout osvobození. Musíte ji však zpívat s vírou, od srdce a tak dlouho, dokud se tou mantrou nestanete.  Když se pak tou mantrou stanete, nejedná se o konečné osvícení. Ještě stále je kam jít. Jak se tam dostat? Jen pokud opustíte sebe a odevzdáte se do rukou Boha, když Mu řeknete: „Pane, odevzdávám se Ti, odevzdávám své tělo, mysl i duši, Tobě.“ se tam dostanete. Nikoli povrchně, ale upřímně. Jak říkat věci upřímně? Buďte upřímní sami k sobě a říkejte si: „Ano,Pane, chci Tebe, odevzdávám se Ti.“ Stane se to pokud přání přichází z vašeho srdce.

V dnešním světě chtějí lidé všechno rychle. Když jim řeknete, aby odříkali deset džapa mál, řeknou: „Swámí, to je dlouhé, deset džapa mál. Kdy skončím? Když pak začnou mantry odříkávat, už přemýšlí, kdy skončí. Jejich mysl se tak úplně nesoustředí na to, co v té chvíli dělají, ale na to, co budou dělat potom.

Když jste soustředění, zaměření na jeden bod, když se modlíte, když zpíváte Boží jména, ten moment je mezi vámi a Bohem. Kristus říkával: chcete-li se modlit, nedělejte z toho podívanou. Běžte do nejtemnějšího kouta, kde budete vy a Váš otec, vy a Bůh, úplně sami, tam s Bohem rozmlouvejte. Tento tichý koutek je vaše srdce.

Mysl nikdy nebude zticha. Mysl prostě pořád běží a zklidnit ji můžete odříkáváním manter. Odříkáváním trénujete mysl, aby se přesunula o srdce, do hlubokého ticha. Pak zjistíte, že Bůh sídlí právě tam. Ne proto, že by  to věděla vaše mysl, ne proto, že byste to četli. Proto, že jste si to uvědomili, protože to cítíte.

Všichni hledáme. Samozřejmě, že se lidé budou po pravdě rozhlížet vlevo i vpravo. Dokud člověk nenajde svou duchovní cestu, není spokojený, připadá si jako v rozjetém vlaku, který nezná svou cílovou stanici. Jako ten vlak jdou lidi doprava nebo doleva, když však poznají svůj cíl, jdou přímo. Jakmile známe svou cestu, jdeme přímo. Vydejte se po své cestě, prostě běžte a realizujte své Bytí!

Byl jednou jeden indický světec, který žil vee slaměné chýši. Přišel k němu manželský pár a nabízel mu: „Gurudží, z lásky k tobě bychom pro tebe rádi postavili hezčí a bytelnější chýši. Prosíme, pojď s námi.“ Světec jim odpověděl, že je šťastný, jak je, a že nikam jít nechce. Po nějakém čase si však manželský pár zavolal znovu a pravil jim: „Půjdu s vámi, mám na vás ale jednu prosbu.“ Muž se ženou šťastně řekli, že udělají vše, oč je bude žádat. Světec pronesl: „Půjdu s vámi, chci  však žít na vašem záchodě.“ Muž se ženou se divili, chtěli mu přece postavit pěknou chýši, proč by tedy mohl chtít bydlet na jeich záchodě?  Světec odvětil: „Než abych přebýval mezi lidmi a oddanými, kteří hledají jen uznání a slávu, to radši budu žít na záchodě. Lidé, kteří za mnou přicházejí, pouze hledají způsob, jak ukončit své trápení, ve skutečnosti nehledají Boha. Radši snesu pach toalet, než neupřímnosti těchto lidí. Navíc je onen zápach bude držet dál“. Muž se ženou si uvědomili, jací jsou lidé. Ano, hledají, ale nejsou k sobě upřímní.

Jen pokud k sobě budete upřímní, najdete svou cestu. Pokud se přijmete, pokud přijmete Boží vůli a pokud přijmete vše, co vám dává, jako správné. Odevzdejte se Jeho vůli a Lásce a řekněte: „Ano, Pane, důvěřuji Ti ve všem, co pro mne děláš. Věřím v Tvou lásku a nepochybuji o Tobě.“ Jestliže zpochybňujete Jeho kroky, pak Mu nedůvěřujete a říkáte: „Pane, udělal jsi chybu.“ Jak by ale mohl Bůh ve své dokonalosti udělat chybu? Jak by mohla Láska, čistota pravdivého Já, udělat chybu?“ Nemůže. Chyba se může stát jen tehdy, když je zde strach a pochyby. Když se tyto věci vyjasní, když zmírníte pochyby svatým Božím jménem, tisíci jmen, pak uvidíte jeho slávu a Lásku.“

Paramahamsa Sri Swámi Vishwananda, z knihy Jen láska