K zamyšlení

Jsme tady abychom překonali smrt, stali se světlem kterým ve skutečnosti jsme. Ale kdo se chce stát tímto světlem doopravdy? Mnoho lidí to zkouší, ale pak řeknou: „Je to příliš dlouho. Je to příliš mnoho.“ To je nedostatek trpělivosti. Je to cíl vašeho vlastního Já. Je pravda, že bychom neměli být připoutáni k tělu, ale tělo samo o sobě je božské, mysl je božská, takže duch sám o sobě je božský. Jsou všichni jedním. A není tam rozdíl. Tak přesahuje tělo do světla.

Samozřejmě že na té cestě je spousta čištění. Na začátku říkáme: „Ano – tam je Bůh. Věříme v Něj. Ale kde je?“ Snažíme se ztvárnit Božství, snažíme se z Boha udělat něco od nás odděleného. Ale Bůh může být realizován pouze v nás samotných. Když mluvíme o Bohu, velmi často říkáme: „Bůh? Kde – vně nás – je ta osoba?“ Myslíme si On je tam, my jsme tady. My jsme jiní.

Kdykoli mluvíme o Bohu, musíme také vědět, že je to naše vlastní Já! Že vlastně mluvíme o nás, o každém jednotlivci. Protože jsme částí Boha. I když každý vypadáme jinak, odstraníme-li závoj iluze, jsme jedním světlem. Stejně jako tento krásný lustr má mnoho různých žárovek, ale elektřina je jen jedna ! Pokud do něj dáme malou žárovku, samozřejmě budeme mít malé světlo, ale elektřina bude stále stejná.

U vás je to stejné: všichni z vás mohou zářit stejným světlem, stejným Božským světlem, víc a víc. Stačí ho pustit. Chcete-li opravdu zářit, musíte vyčistit všechnu negativitu.

Paramahamsa Vishwananda