Osobní transformace z pohledu Smaragdové desky

V pravdě, bez klamu, jistě a naprosto důvěryhodně.

To, co je Dole, odpovídá tomu, co je nahoře, a
to, co je nahoře, odpovídá tomu ,co je Dole, aby byl
završen zázrak Jediné věci.
A právě tak, jako všechny věci pocházejí z této Jediné velké věci,
prostřednictvím meditace jediné mysli,
tak i všechny stvořené věci mají svůj původ v této Jediné věci,
prostřednictvím transformace.

Jejím Otcem je Slunce, její Matkou Měsíc. Vítr ji nosí ve
svém břiše, její chůvou je Země.
On je počátkem Všeho, posvěcením Vesmíru;
Je jí vlastní dokonalá Síla, pokud je proměněná v Zemi.
Odděl Zemi od Ohně, Jemné od Hrubého,
jemně a s velkým důmyslem.
Povstává se Země do nebes i sestupuje zpět na Zemi,
a tak v Sobě slučuje sílu Hořejška i Dolejška.
Tak se ti dostane Slávy Celého Vesmíru.
Všechny nejasnosti se rozplynou.
Ona je největší a nejmocnější ze všech Sil,
neboť překonává jakoukoli Jemnou věc a proniká jakoukoli
Pevnou Věcí.
Tímto způsobem byl stvořen Vesmír.
Z ní pocházejí mnohé úžasné způsoby využití, neboť toto je
Vzorec.
Proto se jmenuji Třikrát Největší Hermes,
protože mám všechny součásti moudrosti Celého Vesmíru.
Zde úplně vysvětluji, jak působí Slunce.
V pravdě bez klamu, jistě a naprosto důvěryhodně,
oproštěn od dogmat, osvobozen od ega, ve svém středu
a v nejvyšší intuici.

Slova uvedená na Smaragdové tabulce navozují scénu k hlubokému prožitku a nabádají k jejich studiu. To samo o sobě představuje celoživotní práci. Text vede k pokračujícímu rozšiřování vědomí.
Smaragdová tabulka byla vytvořena z jediného kusu zeleného krystalu. Jejím autorem je Hermes Trismegistus. Je to starodávný umělecký výtvor, jenž údajně obsahuje informace o pokročilé duchovní technologii a popisuje kroky nezbytné k dosažení osobní transformace a urychlení evoluce. Tabulka pojednává o všech úrovních najednou – o mysli, o těle i o duchu. Považuje se za původní zdroj hermetické moudrosti a alchymistické filozofie.

K procesu osobní transformace může dojít pouze tehdy, naučíme-li se následující:
– Ovládnout (nikoliv potlačit) své emoce a energie.
– Získat takovou sebedůvěru, při níž nemáme potřebu posuzovat ostatní ze strachu, že by mohli odhalit naši stínovou součást, kterou ze studu či strachu skrýváme.
– Oprostit se od potřeby posuzovat a zříci se předsudků, jimiž se snažíme chránit sami sebe.
– Rozlišovat bez ohledu na výsledek.
– MYSLET, JEDNAT A MLUVIT ZE SVÉHO STŘEDU, KDE JE V SOULADU HLAVA SE SRDCEM.
– NECHAT SE VÉST INTUICÍ A UČINIT SVOJÍ MOTIVACÍ LÁSKU, NIKOLI STRACH.

V pravdě, bez klamu, jistě a naprosto důvěryhodně.
To, co je Dole, odpovídá tomu, co je nahoře, a
to, co je nahoře, odpovídá tomu, co je Dole, aby byl
završen zázrak Jediné věci.
A právě tak, jako všechny věci pocházejí z této Jediné velké věci,
prostřednictvím meditace jediné mysli,
tak i všechny stvořené věci mají svůj původ v této Jediné věci,
prostřednictvím transformace.

Tato část nám připomíná, že život má cyklickou povahu, že nemá ani skutečný začátek ani konec. Také nám otevírá cestu k pochopení skutečnosti, že jak duch, tak hmota, jak nahoře, tak dole, vyžadují úctu rovnou měrou, neboť mezi nimi probíhá neustálá výměna energie. Potvrzuje také, že když se jediná mysl, naše pozornost, jasně soustředí na Jedinou věc, naši představivost, dochází k zázrakům.

Jejím Otcem je Slunce, její Matkou Měsíc. Vítr ji nosí ve
svém břiše, její chůvou je Země.
On je počátkem Všeho, posvěcením Vesmíru;
Je jí vlastní dokonalá Síla, pokud je proměněná v Zemi.

Jejím Otcem je Slunce…

Z textu vyplývá, že Slunce představuje naše bdělé vědomí, jež je odrazem Jediné mysli a vyžaduje po nás, abychom odevzdali jeho žáru ke spálení jakákoli přesvědčení, která se neslučují s nejhlubší pravdou naší duše. Když zaměříme svou pozornost na stínové, ale velmi vlivné konstrukce naší mysli, často zakoušíme obrannou reakci ve formě strachu, výmluv a hněvu a raději bychom, aby tyto části našeho já zůstaly skryté.
Ale jedinou cestou k transformaci je  jakýmkoli způsobem si zvědomit VŠECHNY naše stíny a s láskou je přijmout jako součást sebe sama. Jakmile to učiníme, negativní energie se rozpustí ve světle našeho vědomí a v lásce našeho srdce.

V průběhu naší duchovní cesty je to období, kdy je potřeba odpoutat se od přesvědčení předků a jejich dogmat; spálit své iluzorní představy o realitě a vnitřně se sladit se svým duchovním záměrem a se svou duší.
Jaká je to nádhera, jaký nesmírný dar je to, že nyní již máme k dispozici spoustu terapeutických technik, které v této fázi procesu, ve fázi spalování, můžeme využít a urychlit tak nesmírně svůj očistný proces.

…její Matkou Měsíc

Nyní se spálený popel rozptýlí do vod iracionálního nevědomí a chaotické mysli. Pro ty, kdo si v minulosti vybudovali silné obrany, může být tato fáze hrozivá, neboť přítomnost duše vyžaduje, abychom se vzdali kontroly, odhodili nezdravé návyky, umožnili si prožitek proudu a přijali nepohodlí neznáma.
Pokud se nepoddáme z vlastní vůle, přivede nás duše ke stejnému výsledku skrze nemoc nebo krizi; očekávání ega a dlouhodobé plány se okamžitě rozpustí. V první chvíli se dostávají na povrch všechny možné strachy, zranění a bolesti, které nás mohou odradit od pokračování v cestě. Tyto syrové energie jsou však pouze součástí nespočetných emocí a pocitů, které jsou nám nyní, po posunu vědomí od vysušené krajiny k oceánu možností, k dispozici, aby s nimi mohla naše představivost pracovat.

Po uklidnění těchto emocí může následovat stav jakési euforie; pocit, jako bychom se vznášeli ve vlastním nevědomí, nyní již bez jakéhokoli strachu, jenž nás předtím tak dlouho omezoval. V této fázi je velmi důležité neztratit se v sebeklamu a nenechat se přesvědčit, že jsme již dosáhli tolik očekávaného spojení s Božstvím. Rozpuštěním a osvobozením se od obav, strachů jsme pouze získali příležitost získat zpět skutečnou sílu a potenciál, který máme k dispozici.

Vítr ji nosí ve svém břiše …

Po posunu do této fáze nastává čas k oddělení, znovuoživení a integraci těch snů a vhledů pramenících z naší duše, které byly předtím příliš dlouho pohřbeny hluboko v nás, protože jsme následovali „falešné idoly“ spojené se strachem a studem. Osvěžující čerstvý vítr nás povzbuzuje, abychom naslouchali své intuici a použili zdravé filtry k výběru pouze těch přesvědčení, které přinášejí výživu naší duši. Je čas opustit zotročující neláskyplné mentální a emocionální programy a tím i vazby na rodinná i společenská dogmata.Za nějakou dobu pocítíme, že se naše zátěž zmenšila a vzrostla nám sebedůvěra, jako by nám rostla křídla, jež nám umožňují létat. Také zjistíme, že se nám zesílila schopnost objektivity a jasného pohledu, jež nám pomáhají vyhnout se iluzím a úskokům, které se stále ještě pokoušejí nás stáhnout zpátky ke starým vzorcům myšlení a chování. Nyní jsme připraveni si vytvořit novou realitu pramenící z bohatství naší duše.

…její chůvou je Země.
Země nám poskytuje nádobu k sázení, vyživování, péči o naše sny a sledování jejich rozkvětu, pokud ovšem v nitru přijmeme závazek k životu v pravdě. Nastává čas konjunkce čili posvátného sňatku protipólů. Je to doba, kdy se setkává duch a duše. Carl Jung se o tom zmiňoval a zdůrazňoval důležitost respektování duální povahy naší existence. Byl přesvědčen, že pouze jejím přijetím, tedy přijetím svých stínů, jsme schopni najít sebedůvěru a pocit vnitřní hodnoty, který je nezávislý na mínění okolního světa. Často je to vnímáno chybně jako konec cesty, ale v tomto období si v podstatě pouze vytváříme podmínky k hlubší práci, která nás ještě čeká. V této fázi se zvyšuje míra naší bdělosti a výskyt různých synchronicit. Mnozí lidé se rozhodnou právě v této fázi se zastavit, neboť cítí spokojenost se svými duchovními úspěchy a nejsou ještě plně připraveni k sestupu a setkání se svými démony. Platí to hlavně pro stoupence různých duchovních hnutí, kteří propagují lásku a světlo, užívají si požitků duchovního probuzení, rozvoje psychických sil, ale ve skutečnosti je pravý cíl duchovního vývoje příliš nezajímá, neboť vědí, že vyžaduje osobní vnitřní práci a k ní je potřeba velká odvaha .
Následující fáze, která je v mýtech popsána jako vstup Inanny do podsvětí vyžaduje ochotu podstoupit proces sebereflexe, zkoumání sebe sama a konečné rozpojení s nižším já, jež se odevzdává do služeb Vyššího Já. Ve skutečnosti není pokus vyhnout se konfrontaci se svými stíny nijak moudrý, protože ony si stejně nakonec vynutí naši pozornost. Volání k sestupu přichází odkudsi z hlubin naší duše a nikdo se mu nevyhne.Má nás k tomu abychom naplnili svůj skutečný duchovní osud. Je lepší, když se k sestupu rozhodneme sami, než když nás k němu dotlačí nějaká krize jako například ztráta práce, milované osoby, nemoc nebo rozvod.

Odděl Zemi od Ohně ,Jemné od hrubého, jemně a s velkým důmyslem…

Této fázi se říká Temná noc duše .Rozhodli jsme se vstoupit do svého nitra a sestoupit do hlubin, abychom se setkali se svými osobními démony. V určitém dobu to vypadá, jako bychom vstoupili do očistné lázně, kde se vaříme ve vlastních šťávách. Onen proces potom vynáší na povrch všechny naše podosobnosti, které vyžadují přijetí a integraci. Každá z nich vystoupí ze stínu na světlo a my při tom zakoušíme sílu a svobodu, o níž jsme se možná domnívali, že je nedosažitelná. Zde celou situaci řídí duše, ne hlava. Je nám lidem vlastní, že bychom byli raději svědkem metaforické smrti někoho jiného. Než abychom smrt Ega sami zakusili, raději o ní čteme. Duchovní prosperita se nám ale otevře pouze tehdy, jsme-li ochotni sestup sami prožít. Smrt Ega symbolizuje odumření našich osobních žádostí a uvědomění si pravého bohatství čili zlatého světla čistého vědomí, jež je daleko hodnotnější než cokoli, co jsme doposud měli. Pokora a odevzdání jsou v této fázi cesty naprosto nezbytné.

Prakticky to znamená, že se vzdáme potřeby :

– udržet si kontrolu nad událostmi

– chápat, co se děje

– nikdy nepociťovat bolest

– získat předem varování před nepříznivými událostmi

– určovat rychlost a výsledek zkušeností.

Povstává ze země do nebes a sestupuje zpět na zem, a tak v Sobě slučuje sílu Hořejška i Dolejška.

Nyní nadešel čas, aby se každý charakter či podosobnost proměnila ve svoji esenciální energii. To se odehrává v srdci. Psychologicky to znamená, že je potřeba obětovat svoji pozemskou povahu včetně všech nižších emocí a egem řízených přesvědčení. Tím,že přijmeme „tyrana“ do svého srdce jako součást svého já, dojde integraci a pojmenovaná podosobnost se transformuje ve zlatou esenci vědomí. Chce se po nás, abychom vyjevili své skutečné Já a abychom odložili jakoukoli masku či závoj, který zahaluje krásu naší pravdy. Všem částem svého Já ,které jsme v důsledku strachu či studu vydědili, je potřeba projevit lásku a říct jim :“Přijímám tě jako součást sebe sama.“ Nyní již není čas na to, abychom se skrývali sami před sebou.
V tomto období je dobré dávat si pozor na:
– Opakované rysy chování, které nám poskytují klíč ke svému zdroji.
– Zrcadlení nás samých v ostatních lidech, na něž můžeme často usuzovat ze své emocionální reakce.
– Přání bránit se nebo posuzovat ty, kdo se příliš přiblíží k pravdivému pohledu na naši osobu.
– Příběhy, které si sami namlouváme a jsou iracionálně racionální.

Otázky, které jsou nám zde kladeny:

Jaká je vaše skutečná autorita? Svoji pravou autoritu poznáváme, teprve když nepotřebujeme korunu vnějšího úspěchu či hrdosti.

Co nechcete vidět? Jsme povzbuzováni k tomu, abychom obrátili pozornost  z vnějšího světa do nitra a podívali se na sebe do zrcadla…

Jste schopni vzdát se kontroly a důvěřovat ve výsledek? Jsme vedeni k tomu, abychom se vzdali potřeby diktovat výsledek ,potřeby smlouvání a vyjednávání, analyzování a výmluv a učíme se plynout s proudem.

Co zbývá, když je tu pouze láska? Když se zbavíme podmínek, očekávání, požadavků a žádostí, co je pak láska?

Kdo jsi? Tady jsme vedeni k tomu, abychom se zbavili připoutanosti, která podporuje naši vnější identitu, abychom obnovili spojení se sebedůvěrou vyplývající ze středu naší bytosti.

Co skrýváte ? Tady zkoumáme, kde se nám nedaří respektovat sami sebe, co skrýváme v důsledku studu a ponížení. Jsme vedeni k tomu, abychom odevzdali zatajované části své bytosti lásce Velké Matky.

Patříte sami sobě? Je čas zbavit se posledních obran a zavnímat si, zda se cítíme bezpečně, když jsme pouze sami se sebou.

V této chvíli se z psychologického hlediska pohybujeme mezi jemnými a hrubými aspekty své osobnosti až do doby, kdy dosáhneme klidu a pohody. Současně s integrací zmíněné esence do vlastního světelného těla Ka si začínáme vytvářet zářivé magnetické pole, jež přitahuje lidi a události, které nám pomáhají udržet si stav harmonie.

Tímto způsobem byl stvořen vesmír,
Z toho pocházejí mnohé úžasné způsoby využití, neboť toto je Vzorec.
Tento vzorec je k dispozici každému.
Každý z nás je jedinečný, každý v sobě nese určitou část celkové skládačky. Nadešel čas vložit poslední díly do naší osobní skládačky a společně se vydat na cestu do srdce Mléčné dráhy, tedy Velké Matky a za něj.
Jaká úžasná doba, v níž žijeme!

Inspirace z knihy 2012 a Galaktický střed od Christine R. Page, M. D.

 Pro www.novoucestou.cz připravila Sofie Natarani. Pokud chcete, sdílejte, prosím, s  uvedením této poznámky. Děkuji