Vyznání sebeúcty

Já jsem já.

Na celém světě není nikdo, kdo je úplně stejný jako já. Jsou lidé, kteří jsou v mnoha věcech stejní jako já, ale nikdo není ve všem stejný jako já. Proto je všechno, co ode mne pochází, jedinečně mé, já jsem si to zvolila. Všechno, co je součástí mého já, patří mně, mé tělo a všechno, co činí; můj duch a moje duše se všemi myšlenkami a nápady, které k nim patří; mé oči a všechny obrazy, které přijímají; mé pocity, ať jsou jakékoliv:hněv, radost, frustrace, láska, zklamání, podráždění; moje ústa a všechna slova, která z nich vycházejí, zdvořilá, laskavá nebo drsná, správná nebo nesprávná; můj hlas, hlasitý nebo tichý, a všechno, co dělám ve vztahu k ostatním i k sobě samé.

Mně patří mé fantazie, mé sny, mé naděje a mé obavy. Mně patří všechna má vítězství a mé úspěchy, všechna má selhání a mé chyby. Protože všechno, co ke mně patří, je mé vlastnictví, mohu to hluboce důvěrně poznávat. Až se tak stane, mohu se mít ráda a mohu se vším, co ke mně patří, laskavě zacházet. A pak je možné, aby všechny části mého já spolupracovaly k mému prospěchu.
Vím, že je na mně mnohé, co mě mate, a mnohé, čeho si nejsem vůbec vědoma. Ale pokud se sebou zacházím láskyplně a přátelsky, mohu k tomu přistoupit s odvahou a nadějí, najít cesty přes chaos a objevit na sobě něco nového…

Jakkoliv v určitém okamžiku vypadám a jakkoliv zním, cokoliv říkám a dělám, jsem to já. Je to původní (autentické) a ukazuje to, kde v tomto okamžiku stojím.

Když později zvážím, jak jsem vypadala a jak jsem zněla, co jsem řekla a udělala, a jak jsem přemýšlela a cítila, možná zjistím u mnohého, že se to úplně nehodilo. Pak se mohu vzdát toho, co se nehodí, a podržet si to, co se ukázalo jako vhodné, a objevím něco nového místo toho, čeho jsem se vzdala.

Mohu vidět, slyšet,cítit, myslet,mluvit a jednat. Mám tak nástroj, který mi pomáhá promyslet si, abych byla druhým lidem nablízku,byla produktivní a chápala a uspořádala svět s jeho lidmi a věcmi kolem sebe.

Patřím sobě, a proto se mohu sama řídit a sama rozhodovat.

Já jsem já, a já jsem v pořádku.“

Autor textu:Virginia Satir