Podzim
Jakoby zdálky padá, padá listí,
jak z dalekých vadnoucích zahrad v nebi;
padá s odmítajícím pohybem.
A za nocí zas padá těžká zem,
z hvězd ze všech padá do osamělosti.
Padáme všichni, i ta ruka tady.
Pohleď: ta druhá, padá prostě vše.
A přec je Kdosi, kdo ty všechny pády
nesmírně něžně drží v ruce své.
Rainer Maria Rilke
v překladu Lumíra Čivrného
Přidat komentář