Trocha poesie…

Podzim

Jakoby zdálky padá, padá listí,

jak z dalekých vadnoucích zahrad v nebi;

padá s odmítajícím pohybem.

A za nocí zas padá těžká zem,

z hvězd ze všech padá do osamělosti.

Padáme všichni, i ta ruka tady.

Pohleď: ta druhá, padá prostě vše.

A přec je Kdosi, kdo ty všechny pády

nesmírně něžně drží v ruce své.

Rainer Maria Rilke

v překladu Lumíra Čivrného