Labuť byla již v nejstarších iniciačních školách považována za výsostný symbol zasvěcence, který se pomocí vyšších sil pohybuje na různých úrovních. Také labuť se pohybuje na různých úrovních. Žije převážně na vodě, vznáší se majestátně ve vzduchu, ale vrací se zase na zemi. Jako se labuť noří do vody, tak se zasvěcenec noří do hlubin nitra. Jako labuť létá ve vzduchu, tak se zasvěcenec vznáší vysoko v duchovních sférách a opět se vrací na zemi, aby na ni přinesl výsledky svého poznání. Legendární je labutí píseň, která se ozývá, když labuť umírá. Smysl této legendy je čistě iniciační: duše zasvěcence svádí svůj závěrečný boj s nižší přirozeností, která ji věznila a nyní umírá, když zasvěcenec dospěl k poslednímu stupni svého zápasu. Musí zazpívat svou labutí píseň a složit slib o svém spojení s Božstvím.
V indickém esoterismu je labuť – Hamsa – symbolem vyššího božského stavu a každý žák na určitém stupni uslyší její milostiplný hlas, nazývaný zvukem soustředěného semene. Labuť je také symbolem cudnosti a pohlavní zdrženlivosti a její píseň v nitru žáka nezazní dříve, dokud se mu nepodaří přenést svou pohlavnost do vyšší oktávy.
Mystickou smrtí začíná zasvěcení, ale nekončí cesta. Celý její průběh od počátku do konce se odehrává ve znamení sebevlády. Můžete prožívat vysoká mystéria, ale lidsky při tom zůstanete diskvalifikováni, nedokážete-li ovládnout sami sebe. Když se vám všechno v životě přestane dařit, když jste ze všech stran tísněni nezdary, když vaše nebe je trvale zakaleno a přestáváte být schopni udržet nejmenší plamének naděje, pak teprve můžete ukázat sobě i jiným, z jakého jste materiálu.
Dokud je život radostný a snadný, není těžké být v dobré náladě, ale když začnou nesnáze, teprve můžete dokázat to, co je ve vás cenného. Umění přijímat všechny rány osudu je výsledkem klidu, kterého nabudete vnitřní sebevládou. Bez sebevlády nemůžete existovat v obyčejném občanském životě, tím méně v životě duchovním. Sebevláda sestává ze dvou složek – z potlačování prvotních impulsů a z míry, kterou dovedete přiložit na jakýkoliv problém jako úhelnici. Co se zdálo v prvním nárazu nepřekonatelné, ukáže se v klidném světle rozvahy jako zašmodrchaný uzel, jehož rozvázání je jen záležitostí trpělivosti a obratnosti.
Meditace:
Ó, Božská matko, dej, aby dnešní den byl pro nás dnem dokonalejšího zasvěcení Tvému zákonu, plnějším oddáním se tvému dílu, větším sebezapomněním, vyšším osvícením, nejčistší láskou. Dej, abychom se navzájem spojili ve společenství stále hlubším a trvalejším s tebou, abychom byli Tvými poctivými služebníky. Zbav nás sobectví a pýchy, malosti a temnot, abychom se v objetí Tvé božské lásky stali pochodněmi světla.
Jan Kefer
Přidat komentář