Inspirace

Přestaňte chtít! Žijete v pekle, když stále něco chcete. Přestaňte toužit! Přestaňte toužit a brána se otevře. Touha vnáší do existence váš rozum. Pokuste se pochopit povahu touhy.

Touha znamená promítat vaši minulost do budoucnosti, ale budoucnost je neznámá, a ať požádáte o cokoliv, bude to z minulosti. Všechny touhy opakují minulost znovu a znovu. Jak můžete toužit po neznámém? Jak můžete toužit po tom, co je v budoucnosti? Neznáte to. Budoucnost je neznámá, minulost je známá. Toužíte-li, budete toužit z minulosti.
Nemůžete žádat z minulosti, ale budoucnost je neznámá. Jelikož i nadále žádáte z minulosti, pohybujete se v bludném kruhu. Tím kruhem je svět, samsára, příchod a odchod, opětovné zrození a opětovný skon. Znovu a znovu děláte to samé. ANi jediná základní změna! Nemůže k ní dojít, protože ať myslíte na cokoliv, myslíte ze známého. Tím známým je vaše minulost.

Co tedy dělat? Netoužit. Nechte budoucnost přijít, aniž byste po ní toužili. Budoucnost přijde! Není třeba po ní toužit. Už přichází. Nemusíte jí vnucovat své projekce. Buďte pasivní, nebuďte aktivní. Nechte ji přijít! Nic po ní nežádejte! To je význam bytí bez tužeb. Není to úprk ze světa a odchod do Himalájí – všechny tyto věci jsou nezralé.

Odchod, zřeknutí se znamená netoužit a vyčkávat bez jakékoliv tužby. Prostě vyčkávat: „Ať se děje cokoliv, budeme tomu přihlížet.“ Jestliže dokážete vyčkávat bez toužení, dostane se vám všeho – a tehdy se vám toho dostane z Úplnosti, z Celku, od samotného Boha. Požádáte-li, zatoužíte-li, dostane se vám toho, ale dostane se vám toho od vás. Tehdy se uzavřete do sebe, aniž byste dovolili existenci, aby se vám jí dostalo.

Cokoliv očekáváte je projekce. Cokoliv očekáváte, je součást vaší mysli. Pravdu nelze očekávat. Zmocní se vás znenadání. Ve skutečnosti se objeví, když jste ji ani neočekávali.  Když neočekáváte, stane se to, protože nejste přítomni, nikdo není přítomen. Když je váš dům úplně prázdný, tak prázdný, že si dokonece ani neuvědomujete, že „jste prázdní“ – neboť to už je dostatečným vyrušením – když je dokonce i prázdnota vytěsněna, On přijde.