Velké Mystérium
Ve Vesmíru existuje velké mystérium a to mystérium je, že je tu něco spíše než nic – že něco existuje. Ve vesmíru je život, světlo a vědomí, život tančí a pohybuje se. Jak se to všechno stalo?
Je důležité, abyste nejprve žasli nad mystériem života, světla a vědomí. Tyto elementy nedokáží existovat samostatně. Kde je život, je také světlo a vědomí. Světlo umožňuje, že se život začne manifestovat. Ve světle je hnací síla, která způsobuje to, že se vědomí zvyšuje, dokud nedojde do bodu, kde může odrážet samo sebe, kde se stává vědomé si samo sebe. Když se dostane vědomí do tohoto bodu, život je schopen uvědomovat si sám sebe a dát sám sobě tvar. Život může činit volbu a rozvíjet se a tady začíná vytváření Já – ze sebe. Toto je zrození duše.
Učiním však krok zpět a popíšu principy života, světla a vědomí. Odkud přicházejí? Jaký je původ života? V klíně Vesmíru je prázdnota, prázdnota, která dýchá: plnost v tichu. To je zdroj života. Vy se s tímto zdrojem můžete v tichosti spojit dýcháním. Když dýcháte v tichu a klidu a přenášíte svou pozornost na nádech a výdech, můžete se spojit s prvotním zdrojem Bytí.
Tento tichý počátek, základ všeho života, je stále v každém z vás. Žije a dýchá uvnitř vás nezávisle na tom, co děláte nebo neděláte. Původ, tento počátek – prázdnota, která tu je, a z které se vše rodí, stále uvnitř vás existuje. Toto uvědomění vás osvobodí a také uvolní omezení toho, kdo jste. Uvolňuje relativní, duální povahu vaší individuality.
V tomto počátečním prázdnu, v tomto místě ještě neexistuje individualita, neexistuje tu jedinečná duše. Je tu čisté Existovaní či Bytí. Vnímejte mystérium tohoto Bytí. Obklopuje vše. Bez této Podstaty Bytí neexistujete. Prostupuje vás a vyživuje.
Co je to? V tomto tichu žije dech Boha. Bůh je neurčitý, nedefinovatelný a neomezený. Je beztvarý: není individualizovaný. Bůh si je vědom všeho, avšak v tomto ohromném poli neomezeného vědomí, které je Bohem, existují kapsy či dutiny, ve kterých převažuje omezené vědomí. Toto omezené vědomí umožňuje životu růst a kvést.
Bůh, Bytí, vytvořilo místa, kde je život nevědomý, odkud se může rozvíjet touha po vědomí a růst směrem ke světlu. Vy jste umístěni v takové dutině, v tomto poli vědomí, které je Bohem. Bůh musel vytvořit nižší vědomí, aby se mohly vyvinout individuality.
Aby vytvořil individuální život, Bůh musel učinit něco paradoxního, neboť ve své podstatě je Bůh vším. Vše, co existuje, je v Bohu, stejně tak to, co je možné a co možné není, a tak Bůh musel vytvořit místa s nižším vědomím, aby umožnil zrození duše. Duše je definovaným a omezeným vědomím, které nachází svou cestu skrze čas a prostor, vždy hledajíce jednotu s Bohem, z které se zrodila. Zrození duše bylo skokem do temnoty zapomnění.
Stvořením vědomí na úrovni individuality tu existuje něco nového, něco ohromného, co je vytvořené v Bohu: živoucí vědomí, které roste, je dynamické a neustále obnovující – život je změna, je ve stavu neustálého stávání se. Když vědomí zahrnuje vše a taktéž zahrnuje všechny možnosti, neexistuje možnost pro dynamický růst z nevědomí do plného vědomí. Je to pouze prostřednictvím tohoto dynamického procesu, kterým je vytvářeno světlo na spirále růstu duše: od jejího zrození k jejímu mládí a k její zralosti. A právě tento růst v poli času a prostoru, přispívá k uvědomování si Boha.
Duše žije a v milujícím vztahu s Bohem. Bůh je Zdrojem duše, její Základ či matrix a cíl, ke kterému duše směřuje. Bůh stvořil duši, a tak Bůh může nalézt potěšení v touze duše po stávání se, které má za následek hloubku pocitů. Mystérium je, že Bůh Sám prostřednictvím individuálního vědomí, které duše nese uvnitř sebe, se takto stává viditelný, hmatatelný a empirický. To je smyslem zrození duše.
Duše je přitahována k tomu, aby ztratila, alespoň částečně, svou cestu v dutinách vědomí. Na cestě duše je to nezbytné, neboť je důležité, aby se rozprostřela a v úplné svobodě navrátila do božského vědomí, do vševědoucnosti, do věčnosti. To je důvod, proč je zlo, které je považováno za „špatné“, součástí její cesty.
Když se duše přibližuje směrem k Počátku, k esenci toho, kdo je, když se natahuje směrem k Bohu v ní samotné, právě v tomto prázdnu – neomezené a všeobjímající povaze Božského Bytí – zažívá své osvobození. Duše pak přichází Domů.
Světlo a tma jsou elementy, které náleží cestě duše. Hra světla a tmy je stvořena proto, že Bůh odejme či skryje její vědomí v jistých částech Vesmíru, a tak dává duši svobodnou vůli. Stvoření duše je vlastně smrštěním, zúžením vědomí. Tento proces má však svůj důvod, neboť právě v tomto smršťování je pohyb, proces realizace, který je důležitý a cenný. A je to právě tento proces, který vytváří světlo.
Světlo se objevuje tam, kde se individualizované vědomí otevírá směrem k božskému zdroji. Čím silnějším se světlo stává, tím víc roste vědomí a pociťované spojení s Jednotou. Kontrakce se pak postupně otevírá do plného vědomí. Tato souhra smršťování a vševědoucnosti je podstatou Stvoření. V tomto tanci mezi oběma póly dosahuje Bůh Svého největšího vyjádření.
Jeshua
© Pamela Kribbe
www.jeshua.net
Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz
Přidat komentář